Na nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2024 dosáhli zaměstnanci v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti, kde mzdy průměrně stouply skoro o třináct procent. V tomto odvětví se skrývají povolání jako právníci, vědci, daňaři, architekti či překladatelé. Následuje stavebnictví s nárůstem o rovných jedenáct procent. Naopak k nejnižšímu růstu došlo v těžbě a dobývání, kde mzdy nevzrostly ani o pět procent v průměru.
Růst podle analytiků dál táhne situace na trhu práce, kdy kvalifikování pracovníci chybí. „Situace na pracovním trhu se sice pozvolna zhoršuje a nezaměstnanost vyjádřená podílem nezaměstnaných osob je nejvyšší od roku 2017, přesto větší část firem i nadále bojuje s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. To se promítá do tlaku na růst mezd a výsledkem je jejich silný růst,“ shrnul Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin.
Tempo růstu analytiky i tak velmi překvapilo. „Takový silný růst mezd neočekával vůbec nikdo. Trh předpokládal výrazně slabší růst reálných mezd na úrovni 4,3 procenta. Dle naší predikce měly mzdy vzrůst o sedm procent nominálně, reálně o 4,5 procenta,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.
„V dalších měsících se vývoj mezd nejspíš neodchýlí od stávajících hodnot, takže průměrná mzda nejspíš letos přesáhne 49 tisíc korun,“ očekává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Ale stále platí, že dvě třetiny zaměstnanců vidí průměrnou mzdu leda ve zprávách,“ dodal.
Minimální mzda příští rok vzroste o 1 600 Kč, řekl Jurečka. Dosáhne 43,4 % průměru |
Češi se svou mzdou spokojení nejsou
Přestože růst mezd je silnější, než se čekalo, a zdražování předběhl už loni, čeští zaměstnanci s výší mezd spokojení nejsou. „Naše data z letošního června ukazují, že jen třináct procent zaměstnanců v Česku považuje mzdové ohodnocení u svého zaměstnavatele za výborné. Zbylí zaměstnanci vidí v odměňování rezervy a nejčastěji hodnotí mzdy známkou 3, tedy jako průměrné,“ shrnul Stéphane Nicoletti, ředitel společnosti Up benefity.
„Šest z deseti zaměstnanců si zároveň myslí, že mzdové ohodnocení patří k hlavním prioritám, ve kterých by se zaměstnavatelé v Česku měli zlepšit,“ dodává.
Analytici v této souvislosti upozorňují, že navzdory rychlému růstu, dosahuje průměrná hrubá mzda podobné úrovně jako na začátku roku 2019. „Na tom je vidět, jak vysokou daň si vybrala inflace na české ekonomice,“ poznamenává David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte.
Medián mezd, který ukazuje částku přesně uprostřed mzdového rozpětí, činil ve druhém čtvrtletí 41 115 korun a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,2 procenta. U mužů dosáhl 44 465 korun, u žen byl 37 935 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 22 283 korunami a 80 856 korunami.
„Opět platilo, že rychleji rostla průměrná mzda oproti mediánu. Tento trend trvá až na výjimku, třetí čtvrtletí 2024, od začátku roku 2024. Potvrzuje se, že rychleji nyní rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří mají zároveň vyšší sklon k úsporám. Jedná se podle mě o jeden z faktorů, proč se spotřeba domácností stále nachází pod rokem 2019. Pokud by mzdy rostly více plošně, tak by bylo oživení spotřeby ještě rychlejší,“ dodal Novák.
Bohatá Praha, chudé Vary
Je už pravidlem, že nejvyšší výdělky jsou v hlavním městě. Ve druhém čtvrtletí překročila průměrná mzda v Praze hranici 60 tisíc, když se vyšplhala na částku 62 307 korun. Pražská mzda stoupla o mohutných víc než osm procent, po očištění o vliv růstu cen o 5,7 procenta.
Přes padesát tisíc si v průměru vydělají zaměstnanci ve Středočeském kraji, ve druhém čtvrtletí zde průměrná mzda činila 52 381 korun.
Naopak nejnižší mzdy mají zaměstnanci v Karlovarském kraji, a to 41 944 korun.
Hledáte zaměstnání s nadprůměrnými příjmy? Vyberte si z aktuální nabídky práce na portálu jobDNES.cz |
