Chřipka už polevuje. Když vás stihne, marodíte, nebo ji rozchodíte?

Na teploměru 38,5, hlava jako střep, koš přetéká posmrkanými kapesníky... Letos už chřipka či jiné virózy skolily v Česku desetitisíce lidí. Spousta z nich, než se konečně v klidu vrhla do peřin, musela ještě vyřešit několik důležitých otázek: Neměl bych to vydržet a jít radši do práce, o kolik přijdu peněz? Stačí šéfovi zavolat, nebo tam musím ihned zajet s neschopenkou? Co kdybych si vzal radši sick day či home office? A spoustu dalších... Tak pěkně popořádku.

Zůstat doma, nebo nemoc v práci přežít?

Jiří P. z Prahy přechází lehčí virózy celý život, jak říká. „Odjakživa mi přijde hloupé zůstávat s každou rýmičkou doma. Děti teď něco nosí ze školky prakticky pořád, a to bych do práce nechodil vůbec. Naposledy jsem s kašlem a teplotou dokonce nastoupil na nové místo. Docela jsem se bál, že kvůli mé viróze všichni noví kolegové popadají. Naštěstí to dobře dopadlo,“ svěřuje se.

A bál se oprávněně. Na kýchající a smrkající kolegy mají v poslední době obzvláště lidé z kanceláří „pifku“. „Po covidu se výrazně zvýšila citlivost na chození do práce s lehkou virózou. Tlak ze strany kolegů, aby nemocný zůstal doma, zesílil. Také se už tak divně nedíváme na lidi s rouškami, které vídáme na pracovištích čím dál častěji. Berou si je právě v případech, kdy považují ještě za zbytečné odcházet na nemocenskou, ale nechtějí šířit onemocnění dál na kolegy či zákazníky,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment.

Na to, kdy ještě do práce jít a kdy už rozhodně marodit doma, mají lékaři celkem jasné doporučení: „Pokud se nemocný cítí dobře po fyzické stránce, jen ho třeba lehce bolí v krku a má rýmu, postačí, když si na pracovišti vezme roušku a častěji si bude mýt ruce. Při vyšší intenzitě příznaků, jako jsou výrazná bolest v krku, masivní sekrece z nosu, kašel a teplota, bychom měli určitě zůstat doma,“ doporučuje nemocným zaměstnancům Sylvia Polívková, ústavní infektoložka Oblastní nemocnice Kolín.

Dodává, že nejinfekčnější jsme zhruba první tři dny od začátku příznaků nemoci, což je doba, kdy bychom opravdu šířit virovou nálož mezi kolegy neměli.

Máme ve firmě sick days a home office?

Právě na první kritické dny nemoci míří čím dál oblíbenější a také častější benefit – sick days, tedy dny, kdy můžeme „beztrestně“ zůstat doma v posteli. „Z našeho průzkumu benefitů vyplývá, že sick days může čerpat 50 procent bílých límečků (kancelářské profese – pozn. red.). U modrých límečků (dělnické profese) je to 30 procent,“ nahlíží do statistik Kouba a dodává, že zaměstnanci obvykle mívají k dispozici dva až čtyři dny na zotavenou ročně.

Podle expertů na trh práce se benefity jako sick days či home office právě v období chřipkových epidemií zaměstnavatelům hodně vyplácejí. „Lidé, kteří nemají možnost práce z domova, chodí do zaměstnání i v případě nemoci, která jim umožňuje fungovat. To znamená, že šíří infekci po pracovišti a ještě jsou nemocní delší dobu. Lidé, kteří mohou zůstat doma, pak zpravidla využijí takové možnosti a jsou rychleji zpět v plné síle,“ vysvětluje Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Práce. cz. V mnoha firmách nesmí být sick days napojeny na dovolenou, takže skutečně většinou slouží k vyležení kratší nevolnosti či nemoci.

Musím kvůli neschopence vždy k lékaři?

Většina lidí, když už je chřipka či jiná viróza skolí, zůstává doma aspoň týden. Skvělé je, že od roku 2020, kdy život nemocným ulehčily eNeschopenky, už není nutné nosit do práce žádné dokumenty – stačí tam zavolat či napsat, že kvůli nemoci nepřijdete, vše ostatní tam dorazí elektronicky.

Bez návštěvy lékaře se ale většinou neobejdete. Doktor vám může neschopenku vystavit až tři dny zpětně, takže po domluvě k němu můžete vyrazit třeba až druhý den. Ale pozor, o začátku neschopenky rozhoduje lékař, když se mu nedovoláte, návštěvu neodkládejte. V případě, že vám třeba silné nevolnosti nedovolují opustit byt, můžete se s doktorem domluvit, že neschopenku napíše na dálku.

Kolik mě bude chřipka stát?

Po návštěvě praktika už můžete v klidu zapadnout do postele. Jen se budete muset vyrovnat s tím, že příští měsíc najdete na výplatní pásce o pár tisícovek méně. Kolik to bude přesně?

Prvních čtrnáct dní proplácí zaměstnavatel takzvanou náhradu mzdy. Počítá se trochu komplikovaně, na internetu ale najdete kalkulačky, které orientační výpočty provedou za vás, stačí zadat hodinovou mzdu.

Například s průměrnou mzdou – ve třetím čtvrtletí 2024 to bylo 45 412 korun – dostanete za pět pracovních dní marodění náhradu cca 5 700 korun, což je zhruba o 2 650 Kč méně, než kolik by vám přišlo na účet, kdybyste doma nezůstali. Připomeňme dobrou zprávu, že třídenní karenční lhůta – tedy doba, kdy zaměstnanci na neschopence nedostávali vůbec nic – je už několik let zrušená.

Od 15. dne marodění se náhrada mzdy mění na nemocenskou, kterou už proplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), a její výše je podobná.

Když jste nemocní déle, postupně se zvyšuje – nejdříve vyroste od 31. dne nemoci a pak poposkočí ještě jednou po dvou měsících. Marodit můžete až 380 dní, pak byste si už měli zažádat o invalidní důchod. I tato hranice se ale dá posunout – pokud vás lékař vidí jako „nadějný případ“, je možné na nemocenské zůstat ještě dalších 350 dní, tedy celkem dva roky. Prodlužování ale už musí schvalovat ČSSZ.

Co můžu udělat, abych se v práci nenakazil?

V době, kdy statistici chrlí čísla o počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel – mimochodem v minulém týdnu jich bylo 2 138, což stále bohatě splňovalo kritérium pro chřipkovou epidemii – se rozhodně vyplatí dodržovat nejen na pracovišti základní hygienická pravidla.

„Vyhýbat se kontaktu s nemocným člověkem na vzdálenost menší než 1 až 1,5 metru, nedotýkat se blízkého okolí nemocného kolegy, například klávesnice, psacích potřeb, stolu... Také si s ním nepodávat ruce a ty své si často mýt. Můžete ho požádat, aby si vzal roušku. Pokud tak neudělá, můžete si roušku nasadit sami,“ radí Sylvia Polívková z kolínské nemocnice.

A pro příští rok na podzim doporučuje očkování: „Aktivní prevencí je očkování, což je nejúčinnější, lety prověřená ochrana,“ uzavírá.