Jak moc si firmy váží svých lidí? Odpověď dává soutěž Zaměstnavatel roku

05.03.2025

Nejrůznějších soutěží, které hodnotí zaměstnavatele, probíhá každoročně spousta. Pouze Zaměstnavatel roku se však zaměřuje na to, jak firmy přistupují ke svým zaměstnancům, a to ze 14 různých úhlů pohledu. Letos již po třiadvacáté. Z čeho přitom vychází? A jak to může být přínosné pro zaměstnance či uchazeče o práci?
Jak moc si firmy váží svých lidí? Odpověď dává soutěž Zaměstnavatel roku

Soutěž Pluxee Zaměstnavatel roku se konala poprvé v roce 2003, letos tak proběhne její již 23. ročník. Dnes patří mezi neprestižnější na českém pracovním trhu. Od prvopočátku je totiž orientovaná jinak než další soutěže tohoto typu, zaměřuje se na tuzemské firmy z pohledu lidských zdrojů. „Má k tomu nastavenou jasnou metodiku hodnocení přihlášených firem, podle níž zajišťuje vyhodnocení nezávislý odborný partner, společnost PwC. Nejde tak o soutěž, kde by vítěze vybírala odborná porota, ale jsou zde stanovená jasná kvantifikovatelná kritéria,“ vysvětluje Daniel Čapek, generální ředitel společnosti Pluxee, která je partnerem soutěže.

Jenže není firma jako firma. Jedna je malá, jiná střední, další patří mezi giganty. Každá podniká v jiném oboru. Logicky tak vyvstává otázka, jak lze tak odlišné zaměstnavatele porovnávat. Protože srovnávat například v absolutních číslech mzdy v mlékárně a IT nedává smysl. To je, jako by se míchaly hrušky s jablky. I to však metodika Saratoga, kterou pro hodnocení soutěž Zaměstnavatel roku používá, bere v potaz a vypořádala se s tím, díky čemuž výsledné hodnocení může mít přidanou hodnotu i pro samotné zaměstnance firem nebo pro ty, kteří se poohlíží po nové práci.

Aby se nesrovnávaly hrušky s jablky

Jak tedy hodnocení funguje v praxi? „Firmy se nejprve vzájemně porovnávají rámci jednotlivých oborů, například tedy z oblasti financí, IT a telekomunikací nebo strojírenství. Teprve výsledné „oborové“ skóre je potom použito pro celkové pořadí v jednotlivých kategoriích dle počtu zaměstnanců,“ vysvětluje Pavel Hulák, ředitel Klubu Zaměstnavatelů, který soutěž pořádá. Tím se docílí spravedlivého určení pořadí napříč sektory.

Vezměme si jako příklad zmíněné mlékárny (patří do sektoru firem s rychloobrátkovým zbožím) a IT. Pokud budou mzdy v dané mlékárně o 20 procent lepší než v ostatních a daná IT společnost o 10 procent lepší než ostatní firmy v jejím oboru, vyhraje mlékárna.

To může firmám dávat dobrou zpětnou vazbu. „Pokud totiž nějaká firma soutěží v rámci několika ročníků, může vidět, jestli se posouvá správným směrem, může porovnávat své výsledky,“ říká Čapek. Kromě toho může firmám soutěž přinést určitou publicitu a upozornit na jejich postavení na pracovním trhu. Nejen uchazeči o práci, ale i současní zaměstnanci si totiž takových věcí všímají, když hledají dobrého zaměstnavatele.

Jak to vidí zaměstnavatelé

„Každý může tvrdit, že je dobrý zaměstnavatel, ale my na to máme díky metodice PwC Saratoga „razítko“. Metodika komplexně zkoumá několik oblastí od finančního zdraví společností přes nastavení HR procesů až po společenskou odpovědnost. Sleduje mimo jiné objem času věnovaný školení a rozvoji zaměstnanců, investice do CSR aktivit pro zaměstnance, míru interního povyšování nebo statistiky dobrovolné fluktuace,“ říká Miroslav Weiser, Manažer HR Front Office ve společnosti ČEZ, která je loňským vítězem v kategorii firem z více než 5 tisíci zaměstnanci.

To vše se podle něj pak skládá do výsledku, který dobře ilustruje, jak daná společnost o své zaměstnance pečuje a jak výkonné má personální procesy. Poskytuje také srovnání s dalšími firmami na českém trhu a také možnost pozorovat vývoj hodnocené oblasti ve firmách v čase. Dodává, že výstupy z tohoto šetření jsou pro firmu velmi cenné i pro další rozvoj aktivit, které směřují k větší spokojenosti zaměstnanců.

Podobně to vnímají také ve vítězné firmě v kategorii do 5 000 zaměstnanců. „Je pro nás přínosné zjistit, jak si v konkurenčním prostředí stojíme. V jaké oblasti se můžeme zlepšit a podobně,“ uvedla Hana Suchá, Employer Branding manažer ve společnosti SAZKA.

A význam má soutěž rovněž pro menší firmy do 500 zaměstnanců. „Každoroční certifikace z této soutěže je důležitá pro naše zaměstnance, ale vnímají ji pozorně také obchodní partneři a zákazníci ve zdravotnictví,“ potvrzuje Alžběta Nejedlá, Talent & Quality Lead ve společnosti Aspironix, která je loňským vítězem této kategorie. „A to není vše. Publicita výsledků a zájem, který Zaměstnavatel roku každoročně přitahuje, nám také pomáhá zviditelnit značku Aspironix a naše firemní hodnoty při náboru odborných profesí.“

V těchto třech kategoriích, tedy o nejlepšího zaměstnavatele do 500, 5 tisíc a nad 5 tisíc zaměstnanců se bude soutěžit i letos, a to na celostátní úrovni i v jednotlivých krajích. Zaměstnavatelé se již mohou od února přihlašovat (až do 11. dubna).

Soutěžit mohou státní podniky i neziskovky

Zvláštní kategorii má pak soutěž pro státní správu, veřejný sektor. Vyhlašovat se letos bude již po třetí. „Rostoucí zájem o účast z tohoto segmentu nás velmi těší. Hlásí se nám nemocnice, státní podniky a další organizace veřejné sféry,“ popisuje organizátor soutěže Pavel Hulák.

Loňským vítězem této kategorie se stala nezisková organizace Czechitas, která otevírá svět IT ženám. „Byla to pro nás výzva zařadit se mezi významné hráče a vyzkoušet hodnocení na základě propracované metodiky,“ přiznává Jana Majorská, Head of People, Culture & Career Development v Czechitas. Říká, že to vzali jako možnost získat feedback, jak si stojí, jak se pohybují mezi ostatními zaměstnavateli v jednotlivých kategoriích.

„Upřímně nás ani vůbec nenapadlo myslet na vítězství v jakékoliv kategorii,“ konstatuje Majorská a dodává: „Umístění nám ale dodalo sebedůvěru a potvrzení toho, že i organizace s omezeným rozpočtem mají své místo mezi top zaměstnavateli, když dobře a férově pracují se svými lidmi a s firemní kulturou.“

Jak firmy hodnotí jejich vlastní zaměstnanci

Již po šesté se bude vyhlašovat také Férový zaměstnavatel. Toto ocenění vychází z hodnocení samotných zaměstnanců na webu Atmoskop.cz. Loni u něj ale došlo ke změně a vyhlašovalo se ne v jedné, ale hned třech kategoriích, aby bylo hodnocení objektivnější. I letos se tak bude vyhlašovat v kategoriích do 100 do 1 000 a nad 1 000 zaměstnanců.

„Při hodnocení vycházíme ze zkušeností současných i bývalých pracovníků, kteří se podělili o svůj názor na Atmoskopu. Oceňujeme tak firmy s nejlepší firemní kulturou. Vítěze vybíráme na základě dat z posledního roku, a aby se firma mohla zapojit, musí mít dostatečný počet aktuálních hodnocení,“ vysvětluje Tomáš Pavlíček z portálu Atmoskop.cz.

A co mají ti nejférovější zaměstnavatelé společné? Přátelskou atmosféru, otevřenou komunikaci a férový přístup ke svým lidem. Dávají prostor pro zpětnou vazbu, podporují spolupráci a dbají na rovné podmínky pro všechny. To je v dnešní době důležité, zvláště pro mladší generaci je atmosféra na pracovišti přímo klíčová. Často si tak před tím, než se o nějaké místo ucházejí, firmu na Atmoskopu proklepnou, aby si ověřili, jak to uvnitř opravdu funguje.

„Mezi vítězi se firmy samozřejmě obměňují, ale některé se v žebříčku objevují opakovaně – například skupina Innogy, Člověk v tísni, UOL, GasNet nebo Mondi Štětí. Ze středních a menších firem si dlouhodobě dobře vedou Effectix, IReSoft nebo Billigence,“ vyjmenovává Pavlíček.

Kantýna roku

Opět bude vyhlášena i Kantýna roku, o kterou rovněž mezi zaměstnavateli zájem stále stoupá. „Zaměstnavatelé chtějí ukázat, jak se skvěle o své zaměstnance starají a jaké jim poskytují kvalitní stravování na pracovišti,“ poukazuje na trend posledních let Daniel Čapek. „Je vidět, že kvalita neustále roste s tím, jak je čím dál více kladen důraz na zdraví zaměstnanců. K tomu samozřejmě patří pravidelné a zdravé stravování,“ uzavírá.

Hledáte opravdu dobrého zaměstnavatele? Vyberte si z nabídky práce na pracovním portálu jobDNES.cz