Jak překonat syndrom vyhoření? Změnit práci zpravidla nestačí

01.12.2024

Přibližně 30–50 procent českých zaměstnanců uvádí, že zažívají určitý stupeň vyhoření. Mezi časté mylné představy spojené s touto nesnází patří i přesvědčení, že stačí dočasná pauza, ať už v podobě dovolené či výpovědi. „Zvládnout vyhoření vyžaduje změnu přístupu. Problém totiž není až tolik v práci nebo vašem příšerném šéfovi, jako spíš ve vás,“ říká odborník na pracovní vztahy Jan Klusoň.
Jak překonat syndrom vyhoření? Změnit práci zpravidla nestačí

„Čau, já jsem David a jako devatenáctiletému se mi podařilo vyhořet. A nejsem jediný. Problém se totiž týká každého pátého Čecha. Vyhořet v dnešní době může každý, kdo má zápal pro nějakou věc, nehledě na věk, povolání nebo třeba životní situaci.“ Tímto úvodem kdysi otevřel David Fiedler video, ve kterém vypráví svůj příběh vyhoření. Příběh, který přesně vystihuje, proč řešením vyhoření není výpověď v práci – problém totiž nutně není v zaměstnání, ale v našem vztahu k práci samotné.

Vyhoření jako daň za nadšení a loajalitu

Jak je možné, že výpověď nepomůže? Odpověď je jednoduchá: vyhoření nesouvisí jen s tím, kde pracujete nebo na jaké pozici, ale zejména s tím, jak pracujete a jaký vztah k práci máte. V roce 2021 lidé opouštěli zaměstnání v rekordním počtu a mezi hlavní důvody se řadilo právě vyhoření. U mnohých z nich ale problémy nezmizely. Naopak přetrvávaly pocity beznaděje a prázdnoty, což potvrzuje, že pokud lidé nezmění svá očekávání a přístup k práci, cyklus se často opakuje – jen na nové adrese či v nových rolích.

Jan Klusoň

Jan Klusoň

CEO ve společnosti Welcome to the Jungle pro Českou republiku a Slovensko.

Přednáší, píše a mluví o všem, co souvisí s employer brandingem, HR marketingem a firemní kulturou.

Ve volném čase hraje basketbal, networkuje, promýšlí další rozvoj Welcome to the Jungle a čerpá inspiraci v zahraničí.

Smutnou realitou je, že vyhoření se obvykle týká těch nejlepších zaměstnanců, těch, kteří dávají práci maximum a neumí říci ne. Burnout se tak dá považovat za jakýsi „trest“ pro ty, kteří projevují největší nadšení a loajalitu, což bez zdravých hranic snadno vede k vyčerpání.

Vztahy potřebují péči, ten k práci nevyjímaje

Jak ale poznat, že vztah k práci ztratil zdravé hranice? Christina Maslachová a Michael Leiter, uznávaní odborníci na vyhoření, popisují ve své knize The Burnout Challenge klíč k pochopení jako „tření mezi osobními hodnotami a nároky zaměstnání“. Pokud zjistíte, kde se vaše hodnoty a očekávání dostávají do konfliktu s požadavky práce, získáte jasnější obraz o tom, co potřebujete změnit – pro sebe i pro zdravější pracovní prostředí.

V tomto ohledu se na pracovním poli objevuje zajímavý hráč, a to generace Z. Zoomeři totiž kladou velký důraz na rovnováhu mezi prací a osobním životem, jsou citlivější na stres a odvážně hledají zaměstnavatele, kteří podporují zdravé pracovní prostředí a pohodu. Průzkumy demonstrují, že až 60 procent mladých dospělých má obavy o svůj psychický stav a vnímá burnout jako vážný problém.

Signál ke změně

Vyhoření nemusí být konečnou stanicí. Naopak, jde o cennou připomínku, že pozitivní vztah k práci není samozřejmost a vyžaduje péči a nastavení hranic jako každý jiný vztah. Je to příležitost znovu přehodnotit, co v práci hledáte, jaké hodnoty chcete rozvíjet a kde nastavíte onen předěl, aby rovnováha mezi nadšením a zdravím zůstala dlouhodobě udržitelná. Kariéra má podporovat nejen výkon, ale i osobní spokojenost.

Trpíte syndromem vyhoření? Najděte si novou práci na internetovém portálu jobDNES.cz