Jak správně danit honoráře za články do novin a časopisů

Prvním specifikem tohoto druhu příjmů je fakt, že na vyplácení autorského honoráře není potřeba si zakládat živnostenský list. Jde totiž o svobodné povolání, u něhož je dovoleno podnikat i bez živnostenského listu. „Autor je považován za osobu pobírající příjmy podle autorského zákona a živnostenský zákon takové činnosti nepovažuje za živnost,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Ačkoli stát takovou činnost nepovažuje za živnost a autoři nemají živnostenský list a tedy ani IČO, paradoxně je až na výjimky bere jako OSVČ. Pro všechny autory totiž sice platí, že autorské honoráře je nutné danit 15 %, ale způsob, jakým ke zdanění dojde, se liší podle toho, o jak velkou částku jde a v jakém pracovněprávním vztahu je autor daného díla vůči vydavateli.

Autorské dílo v zaměstnání a mimo něj

Nejprve je potřeba zjistit, jestli jde o autorské dílo vytvořené v rámci zaměstnaneckého poměru nebo mimo něj.

Ti, kteří vytvoří nějaké dílo v rámci své pracovní náplně v zaměstnaneckém poměru, sice získají autorský honorář, ale takové peníze se považují za běžný příjem ze zaměstnání. Odměna za takové dílo se pak vždy bere jako mzda. To znamená, že odvody (daň z příjmu, zdravotní pojištění, sociální pojištění) vždy řeší zaměstnavatel, u kterého má daný autor uzavřenou smlouvu o zaměstnaneckém poměru. Autora se tak žádné dodatečné povinnosti netýkají. Vytvoří dílo, odevzdá ho a na účet dostane čistou mzdu.

Příspěvky nejen do novin, ale i na web

Pokud nejde o autorské dílo vytvořené v rámci zaměstnaneckého poměru, pak mají autoři s daným vydavatelem pravděpodobně uzavřenou jen například smlouvu o dílo a nic dalšího. V takovém případě je důležité, kolik si autor svou prací vydělá, přičemž pravidla se netýkají jen tradičních médií. „Platí i pro autorské honoráře za příspěvky pro noviny a časopisy, televize a rozhlas na webu a obdobná média. U novin a časopisů by se mělo jednat o média vycházející periodicky alespoň dvakrát ročně, i online, samozřejmě,“ říká Michal Jelínek, daňový expert a partner V4 Group. Kromě toho musí být ještě splněna podmínka, že autorské honoráře plynou ze zdrojů na území České republiky, nesmí tedy jít o zahraniční plátce příjmu.

Pokud autor toto vše splňuje, je potřeba dále zohlednit výši jeho autorských honorářů. Přičemž rozhodující jsou výdělky za každý jednotlivý měsíc zvlášť a u každého jednoho vydavatele také zvlášť.

Do 10 000 Kč včetně jsou pravidla jednoduchá

Pokud si autor za daný měsíc u daného vydavatele vydělal částku do 10 000 Kč, pak je pro něj situace poměrně jednoduchá. „Podle zákona o daních z příjmů je sice takový příjem autora zařazen mezi příjmy ze samostatné činnosti stejně jako příjmy živnostníků, avšak je zdaněn 15% srážkovou daní, pokud nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč od téhož vydavatele. Daň tedy v tomto případě srazí a odvede na finanční úřad vydavatel – ten, kdo příjem autorovi vyplácí,“ říká Patrik Madle, tiskový mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Za takový měsíc pak přijde autorovi jeho honorář už po zdanění coby čistý výdělek. Autora se tak žádné dodatečné povinnosti netýkají. Vytvoří dílo, odevzdá jej a na účet dostane čistý výdělek.

Takto může autor postupovat i u několika vydavatelů najednou. I kdyby pracoval pro pět vydavatelů a u každého si vydělal každý měsíc částku 10 000 Kč, platí pro něj stejná pravidla. Vytvoří dílo, odevzdá jej a na účet dostane čistou mzdu. Jen si musí ohlídat, že jde opravdu o jiného vydavatele a ne jen například o jiný web či časopis, který ovšem spadá pod stejného vydavatele. „Pokud bude jeden plátce vydávat například více časopisů či novin, je nutné počítat limit 10 000 Kč za příspěvky do všech titulů od tohoto vydavatele,“ poukazuje Michal Jelínek.

Pokud ale autor splní podmínku, že si u žádného vydavatele nevydělá více než 10 000 Kč za měsíc, platí pro něj pravidlo uvedené výše. V takovém případě se totiž na autora vztahuje zákonná výjimka. „Tyto příjmy nevstupují do dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti deklarovaného v daňovém přiznání autora, a tak nepodléhají odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

Takový autor pak za určitých okolností ani nemá povinnost podávat daňové přiznání. „Vlastní povinnost podat přiznání závisí také na dalších příjmech poplatníka. Pokud nemá poplatník žádné jiné příjmy než ty, na které se uplatní srážková daň, tak povinnost podat přiznání nemá,“ říká Michal Jelínek. Pokud má i jiné příjmy, pak povinnost podávat daňové přiznání mít může a nemusí, záleží na povaze těchto jiných příjmů.

Když výdělek překročí 10 000 Kč za měsíc

Ve způsobu zdanění autorských honorářů je přitom rozhodující právě částka 10 000 Kč. „Uplatnění srážkové daně je možné u příjmu nepřesahujících 10 000 Kč od téhož plátce v kalendářním měsíci. Tj. na příjem přesně 10 000 Kč se ještě srážková daň odvedená vydavatelem uplatní. Na příjem 10 001 Kč to již není možné a celý příjem 10 001 Kč podléhá jinému režimu, ne jen ta část přesahující 10 000 Kč,“ říká Michal Jelínek, daňový expert a partner V4 Group.

Právě situace, kdy jakýkoli honorář od jakéhokoli vydavatele byť jen jeden měsíc v roce přesáhne částku 10 000 Kč, patří mezi ty komplikovanější a administrativně náročnější. V takovém případě ji totiž vydavatel musí autorovi poslat celou a nesmí mu z ní srazit 15% daň z příjmu. Daň za tento autorský honorář musí autor odvést sám. Stále však platí, že příjmy z autorských práv nejsou živností a autor se v důsledku odměny vyšší než 10 000 Kč měsíčně nestává živnostníkem. Jde o poměrně komplikovanou situaci, kde velkou roli hraje samotná konstrukce dílčích základů daně z příjmů fyzických osob.

„Jedním z těchto dílčích základů daně jsou příjmy ze samostatné činnosti. Mezi tyto příjmy spadají nejen příjmy z provozování živností, ale i další podobné druhy příjmů – například příjmy z autorských práv. Pokud tedy autorova odměna přesáhne u jakéhokoli vydavatele byť jen za jeden měsíc v roce částku 10 000 Kč, jeho příjmy z autorských práv budou zdaněny jako příjem ze samostatné činnosti, i když se z tohoto titulu nestane živnostníkem,“ vysvětluje Patrik Madle.

V této chvíli se z něj také z pohledu státu stává OSVČ – tedy osoba samostatně výdělečně činná. „Předmětná osoba se musí registrovat k daním z příjmů, sociálnímu zabezpečení a zdravotnímu pojištění a následně podávat daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích a hradit daně a pojistné, případně také podle situace zálohy na daň a na pojistné,“ dodává Gabriela Ivanco.

Nevzniká však povinnost mít datovou schránku a ani není autorům zřízena ze zákona. „Datová schránka se povinně zřizuje pouze těm fyzickým osobám, které jsou zapsány v Registru osob a tedy mají IČO. Pokud jedinou samostatnou činností fyzické osoby je uvedená autorská činnost, pak takový autor není zapsán v Registru osob a datová schránka se mu automaticky nezřizuje ani nemá povinnost si o zřízení datové schránky sám požádat,“ vysvětluje Patrik Madle.

Na finanční úřad není registrace potřeba

Na finanční úřad nemusí autoři v tuto chvíli oznamovat nic. „Samotné překročení hranice příjmů 10 000 Kč, které vyvolá povinnost podat daňové přiznání, není potřeba finančnímu úřadu nijak oznamovat, informace správci daně je splněna podáním daňového přiznání,“ uvádí Patrik Madle.

Podávání daňového přiznání se však autoři za určitých okolností mohou vyhnout. „Pokud by příjmy od jednoho vydavatele v jednom měsíci přesáhly 10 000 Kč a nebyly tedy zdaněny vydavatelem srážkovou daní, povinnost autora podat daňové přiznání a uvést v něm tyto příjmy bude záviset i na tom, jestli jeho celkové příjmy, které by jako fyzická osoba měl v přiznání uvádět, přesáhly za kalendářní rok částku 50 000 Kč,“ vysvětluje Madle. Přičemž pokud mají autoři během roku i příjmy ze zaměstnání, částka se snižuje na 20 000 Kč.

Jinými slovy však platí – pokud odměna autora přesáhne za měsíc 10 000 Kč, toto se stane například třikrát za rok a v součtu půjde o 45 000 Kč, přičemž jiné příjmy, které by se do daňového přiznání uváděly, by už neměl, daňové přiznání podat nemusí. „Předmětné autorské příjmy by tedy ve výsledku zůstaly nezdaněny. Nastavením této minimální hranice příjmů zamýšlel zákonodárce eliminovat nepřiměřenou administrativní zátěž v podobě povinného sestavení a podání daňového přiznání v případech de facto bagatelních výdělků,“ vysvětluje Patrik Madle.

Přehledy o příjmech a výdajích je však nutné podat vždy, pokud se v daném roce z autora i jen na jeden měsíc stala OSVČ.

Jak a kde se registrovat po překročení 10 000 Kč

Registraci je však potřeba provést u své zdravotní pojišťovny a na České správě sociálního zabezpečení. Stačí se řídit jednoduchým návodem. Pořád platí, že jde o svobodné povolání, a tak není potřeba zakládat si živnostenský list. Jen je potřeba se včas registrovat na příslušná místa.

Registraci u zdravotní pojišťovny je potřeba provést do 8 dnů od zahájení činnosti, v praxi do 8 dnů od skončení měsíce. „V případě, že úhrn od téhož plátce přesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč, počítá se lhůta pro oznámení do 8 dnů po skončení kalendářního měsíce, tj. za květen do 8. června. Datum zahájení takové činnosti by tedy bylo od 1. května,“ uvádí František Tlapák, tiskový mluvčí OZP.

Ačkoli tedy autor například za květen přesáhl částku 10 000 Kč u jednoho vydavatele a datum zahájení činnosti je 1. května, oznámení své zdravotní pojišťovně musí učinit do 8. června. Samotné oznámení o zahájení samostatně výdělečné činnosti lze provést hned několika způsoby. Stačí si připravit:

• údaje o své vlastní osobě
• datum zahájení samostatně výdělečné činnosti (tedy 1. den v příslušném měsíci, ve kterém autor překročil částku 10 000 Kč u jednoho vydavatele)

Tab: Jak oznámit zdravotní pojišťovně zahájení samostatně výdělečné činnosti:

Registrace na ČSSZ

Podobně se postupuje při povinné registraci na České správě sociálního zabezpečení. I tam je nutné oznámit zahájení samostatně výdělečné činnosti, a to do 15 dnů od zjištění této skutečnosti. Pokud tedy autorovy výdělky například za květen překročí 10 000 Kč, musí oznámení o zahájení samostatně výdělečné činnosti u České správy sociálního zabezpečení provést do 15. června.

Oznámení je potřeba provést na předepsaném tiskopise. „Formulář lze vyplnit přímo z e-Portálu ČSSZ a to s využitím přístupu pomocí datové schránky, portálu eIdentita.cz nebo s elektronickým podpisem, nebo zasláním do datové schránky, a to v uživatelsky čitelném formátu,“ říká Jitka Drmolová, tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Identifikátor datové schránky pro hromadná podání je 5ffu6xk.

Kromě toho mohou autoři, protože nemají datovou schránku, učinit oznámení i poštou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem, případně i osobně na jakémkoli kontaktním pracovišti České správy sociálního zabezpečení.

Podnikání na hlavní vs. vedlejší činnost

Ve chvíli, kdy měsíční výdělek u jednoho vydavatele překročí 10 000 Kč, stává se z autora OSVČ. Pro další postup je pak potřeba rozlišit, zda se jedná o činnost vedlejší či hlavní. Jestli může svou živnost považovat za hlavní či vedlejší, se rozlišuje podle následujících kriterií.

Z pohledu České správy sociálního zabezpečení může OSVČ vykonávat vedlejší samostatnou činnost v případě, že splní jednu z následujících podmínek:

• stále studuje a nepřesáhl věk 26 let
• už má někde uzavřený zaměstnanecký poměr a tento zaměstnavatel za něj odvádí pojistné
• pobírá starobní nebo invalidní důchod
• má nárok na peněžitou pomoc v mateřství (mateřská) nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu (pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců)
• osobně pečuje o dítě do 4 let.

Z pohledu zdravotního pojištění je to trochu jinak. „Z pohledu veřejného zdravotního pojištění se samostatná výdělečná činnosti nestane vedlejší při souběhu se studiem, pobíráním rodičovského příspěvku apod., ale pouze při souběhu se zaměstnáním,“ říká Viktorie Plívová, tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Při souběhu se zaměstnáním navíc musí být splněna podmínka, že je z něj pojistné vypočítáno alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

I tak však platí, že autoři – studenti nebo osoby na rodičovské dovolené, nemusí v prvním roce podnikání zálohy platit. „Při souběhu se studiem, pobíráním rodičovského příspěvku apod., tj. situace, kdy je za pojištěnce zároveň plátcem pojistného stát, nemusí v prvním roce samostatně výdělečné činnosti hradit zálohy na pojistné. Pojistné vypočtené pouze ze skutečných příjmů bude doplaceno po podání Přehledu OSVČ za podmínky, že státním pojištěncem je za celé kalendářní měsíce, kdy je zároveň OSVČ,“ vysvětluje Viktorie Plívová.

V čem je rozdíl?

Ti, kteří podnikají na vedlejší činnost, neplatí v prvním roce podnikání žádné zálohy zdravotní pojišťovně ani České správě sociálního zabezpečení. Daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění odvedou podle skutečných výdělků až následující rok při podání daňového přiznání a přehledů o příjmech a výdajích OSVČ.

Naopak ti, kteří podnikají na hlavní činnost, musí začít hradit minimální měsíční zálohy na zdravotní pojištění ihned po nahlášení se příslušným institucím. „Záloha na pojistné je splatná od prvého dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce,“ vysvětluje František Tlapák. Pokud tedy příjmy od jednoho vydavatele překročí za květen 10 000 Kč, oznamovací povinnost má autor ke své zdravotní pojišťovně do 8. června, a pokud vykonává samostatně výdělečnou činnost jako hlavní, musí zároveň do 8. června uhradit první zálohu na zdravotní pojištění. Ta činí 3 143 Kč a OSVČ, které podniká na hlavní činnost, ji musí hradit každý měsíc.

U sociálního pojištění platí trochu jiná pravidla, a to v závislosti na tom, zda jde o začínajícího podnikatele či ne.

U sociálního pojištění platí, že minimální zálohu musí hradit každý podnikatel. Výše minimální zálohy se ale liší podle toho, zda jde o začínajícího podnikatele či ne:

• OSVČ začíná a nepodnikala v uplynulých pěti letech: minimální vyměřovací základ ve výši 35 % z průměrné mzdy v roce 2025, 40 % z průměrné mzdy v roce 2026, minimální pojistné bude stanoveno po podání přehledu
• OSVČ začíná, ale v uplynulých 5 letech už podnikala: platí povinnost okamžitě začít platit minimální zálohu (minimální záloha pro rok 2025 je 4 759 Kč)
• OSVČ začíná a nepodnikala ani v uplynulých 20 letech: minimální vyměřovací základ činí 25 % z průměrné mzdy pro rok zahájení činnosti a i pro dva následující roky (minimální záloha pro rok 2025 je 3 399 Kč).

Podle minimálního vyměřovacího základu se následně vypočítává výše minimální zálohy, kterou OSVČ musí hradit.

Kromě toho panuje specifický režim povinnosti hrazení záloh na sociální pojištění. Dobrovolně se pochopitelně může rozhodnout ho platit každý. Povinnosti jsou nicméně následující. Pokud jde o OSVČ, která v uplynulých 5 letech nepodnikala, má v takovém případě možnost neplatit zálohy nejen v roce, kdy samostatně výdělečnou činnost zahájila, ale i v následujícím roce.

„OSVČ, která zahájí činnost 1. 3. 2025 (hlavní/vedlejší), do konce roku 2026 není povinna platit zálohy na pojistné,“ vysvětluje Jitka Drmolová. U sociálního pojištění tedy nemusí v prvních dvou letech platit zálohy všichni podnikatelé, kteří v uplynulých pěti letech nepodnikali. Ovšem pozor - nejde o odpuštění záloh, ale o jejich odložení.

OSVČ mají následně povinnost podat každý rok zmíněné Přehledy o příjmech a výdajích. A v nich musí zpětně doplatit pojistné za předchozí kalendářní rok za měsíce, ve kterých byly OSVČ.

Pokud ale jejich příjmy nedosáhnou rozhodné částky, nebude pojistné na další rok stanoveno.

Rozhodná částka (výše jejich výdělku coby OSVČ po odečtení nákladů) je pro rok 2025 stanovena na 111 736 Kč. OSVČ se pak mohou samy rozhodnout, zda budou měsíční zálohu hradit průběžně, nebo počkají opět na podání přehledu.

Opakované odhlašování a přihlašování

Poměrně velkou byrokratickou zátěž v této chvíli pro autory představuje situace, kdy jejich příjmy od jednoho vydavatele překročí za měsíc 10 000 Kč, ale stane se to jen párkrát za rok. Například tuto hranici překročí v květnu a v prosinci. „V takovém případě by se OSVČ pro účely veřejného zdravotního pojištění stala jen v měsících květen a prosinec – a bylo by nutné se na mezidobí červen až listopad odhlásit jako OSVČ pro účely veřejného zdravotního pojištění,“ poukazuje Viktorie Plívová.

Do Přehledu o příjmech a výdajích by pak autor uvedl, že výdělečná činnost trvala v daném roce jen dva kalendářní měsíce a odvedl pojistné z příjmů jen za květen a prosinec.

Totéž platí pro účely sociálního pojištění. „OSVČ sice pak v přehledu zaškrtne jen dva měsíce činnosti, avšak zákon ukládá povinnost každé zahájení – znovu zahájení činnosti oznamovat a následně oznamovat ukončení. Zde platí stejný režim, jako v zákoně o veřejném zdravotním pojištění,“ dodává Jitka Drmolová.

Jak na podání Přehledu o příjmech a výdajích

Ať už však OSVČ podniká na hlavní nebo vedlejší činnost, v obou případech musí v následujícím roce podávat Přehledy o příjmech a výdajích, a to jednak své zdravotní pojišťovně, a také České správě sociálního zabezpečení. Na Českou správu sociálního zabezpečení lze podání přehledu provést několika způsoby:

• pomocí interaktivního formuláře přes ePortál ČSSZ
• na podatelně na kontaktních místech
• do datové schránky (ID 49kaiq3)

U zdravotního pojištění záleží, u jaké zdravotní pojišťovny je autor registrován. V závislosti na tom pak může zmíněný přehled podat různými způsoby.

Přehled je potřeba podat do 1 měsíce od podání daňového přiznání, a je potřeba v něm uvést:

• výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti (tj. příjmy po odečtení daňových výdajů)
• výši zaplacených záloh na zdravotní pojištění během roku (to může být i 0 Kč, pokud šlo o vedlejší činnost a v prvním roce se zálohy neplatily)
• informace o tom, jak dlouho vedlejší samostatná činnost trvala (tzn. počet měsíců, kdy autor překročil 10 000 Kč u jednoho vydavatele).

Následně se zpětně vypočítá, jak vysoký doplatek na zdravotní pojištění musí OSVČ odvést za ty měsíce, kdy jeho výdělky u jednoho vydavatele překročily 10 000 Kč měsíčně. OSVČ by měly počítat s tím, že zde může být doplatek na zdravotní pojištění.

„I pokud jsou příjmy z autorských honorářů nízké, zdravotní pojištění se vždy musí platit z daňového základu, a OSVČ musí doplatit rozdíl mezi zálohami a vypočteným ročním pojistným. Zdravotní pojišťovna nezavádí minimální hranici, pod kterou by OSVČ na vedlejší činnost platit nemusela, a proto nelze čekat, že by OSVČ byla zcela osvobozena od povinnosti platit zdravotní pojištění,“ říká František Tlapák.

Doplatek však i tak může být v některých případech nulový. „Pokud by výpočet podle Přehledu o výši daňového základu vyšel nižší než již zaplacené zálohy, pak nevzniká žádný nedoplatek. Pokud je Přehled o daňovém základu nulový nebo záporný, pak OSVČ nedoplácí,“ říká Petr Kvapil, asistent ředitelky Zaměstnanecké pojišťovny Škoda.

Doplatek je však potřeba si v přehledu spočítat samostatně. „Doplatek pojistného si OSVČ spočítá v přehledu a uhradí jej do osmi dnů ode dne odevzdání přehledu zdravotní pojišťovně. Také výši zálohy na další období si OSVČ vypočte v přehledu. Zálohu ve vypočtené výši pak platí poprvé za měsíc, ve kterém byl nebo podle zákona Č. 592/1992 Sb. měl být odevzdán přehled,“ říká Elena Mazurová, tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny.

A protože zálohy na zdravotní pojištění se za daný měsíc platí vždy do osmi kalendářních dnů měsíce následujícího, tak pokud k podání přehledu dojde například v dubnu, je potřeba nově vypočítanou zálohu uhradit do 8. května.

Nově vypočtená záloha na zdravotní pojištění samozřejmě může být i nulová. U těch, kteří se řadí mezi státem hrazené pojištěnce, tedy například studenti, to závisí na daňovém základu. U těch, kteří jsou zároveň zaměstnanci, je to jistota. „V případě pokračujícího souběhu OSVČ a zaměstnání je záloha pro další období vždy nulová,“ doplňuje Elena Mazurová.

Dále se v této chvíli stanoví, jaké odvody bude OSVČ odvádět až do příštího podání příslušných přehledů.

I v případě sociálního pojištění vyjde buď nulový doplatek nebo nulová záloha na pojistné. Případné doplacení pojistného je totiž stanoveno až pokud daňový základ dosáhne výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. „Pro rok 2025 je stanovena rozhodná částka ve výši 111 736 Kč, s odečtením 9 312 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla činnost vykonávána,“ popisuje Jitka Drmolová.

Naopak v případě dosažení rozhodné částky je OSVČ povinna uhradit pojistné za kalendářní rok, za který podala zmíněný přehled na ČSSZ a dále od měsíce, ve kterém tento přehled podala, platit i zálohy na pojistné.

Jaké příjmy uvést do daňového přiznání

V obou případech, tedy ať už se z autora stala OSVČ na hlavní činnost nebo na tu vedlejší, musí takový autor v následujícím kalendářním roce podat daňové přiznání. Tady může být matoucí, že autor prakticky evidoval příjmy ve dvou režimech. Do jedné kategorie spadají příjmy za měsíce, kdy u žádného vydavatele nepřekročil částku 10 000 Kč. Z těch už byla daň sražena vydavatelem. A v druhé kategorii jsou příjmy, které zmíněných 10 000 Kč překročily.

Do daňového přiznání však autor bude uvádět jen příjmy, které překročily 10 000 Kč měsíčně u jednoho vydavatele. Příjmy, které tuto částku nepřekročily a ze kterých byla stržena daň, uvádět nebude. „Příjmy podléhající srážkové dani 15% se do daňového přiznání vůbec neuvádějí,“ dodává Michal Jelínek.

Jak určit výši výdajů z podnikání

V daňovém přiznání se pak autor bude muset vypořádat s tzv. výdaji na podnikání. Co to je? Každá OSVČ se může rozhodnout, zda bude své výdaje na podnikání uplatňovat podle reálně vynaložených nákladů, nebo paušálem. Uplatňování reálných výdajů vyžaduje vedení daňové evidence a nutnost schovávat si účtenky, což může být zejména pro autory zbytečně složité. U autorů jsou totiž většinou náklady spojené s podnikáním velmi nízké, někdy dokonce nulové, a tak se vyplatí využít výdajový paušál. Ten pro autorskou činnost činí 40 %.

Jak to pak funguje v praxi? Autor zkrátka sečte veškeré příjmy, které spadají do podnikání, tedy příjmy vyšší než 10 000 Kč od jednotlivých vydavatelů za daný kalendářní rok. A od tohoto součtu odečte 40 %. Následnou 15% daň z příjmu pak počítá jen ze zbývajících 60 %.

Vyplnění daňového přiznání v praxi

Částky vyšší než 10 000 Kč měsíčně u jednoho vydavatele pak autor sečte a výsledná suma je pak jeho příjmem z podnikání. V daňovém přiznání ji bude uvádět v části „Příloha č.1“ , a to na řádek „101 – Příjmy podle § 7 zákona“. Na řádek „102 – Výdaje související s příjmy podle § 7 zákona“ pak bude uvádět své výdaje a na řádek „104 – Rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř.101 - ř.102) nebo výsledek hospodaření (zisk, ztráta)“ uvede zbývajících částku po odečtení výdajů. Teprve z té se bude počítat daň z příjmu ve výši 15 %.

Z výsledné vypočtené daně má dále autor právo si odečíst slevu na dani, a to slevu na poplatníka. Ta činí 2 570 Kč měsíčně, resp. 30 840 Kč ročně. Slevu si autor může uplatnit celou, bez ohledu na to, kolik měsíců z roku byl OSVČ. „Sleva na poplatníka je u OSVČ uplatňována vždy na roční bázi v daňovém přiznání a v jednotné výši – momentálně 30 840 Kč za rok. Je přitom jedno, zda měl OSVČ příjmy jen v jednom měsíci nebo po celý rok,“ poukazuje Michal Jelínek.

Až teprve po odečtení této slevy a případných dalších slev (sleva na dítě, snížení základu daně za vklady na penzijní spoření, ze zaplacených úroků z hypotéky atd.) vychází autorovi skutečná daň, kterou bude platit.

Příklad z praxe č. 1

Pan Marek studuje vysokou školu a při ní si přivydělává coby autor textů do místních novin. Jeho výdělky za uplynulý rok byly následující:

Protože jeho výdělky od daného vydavatele nepřesáhly za žádný měsíc částku 10 000 Kč, srazí 15% daň vydavatel ještě předtím, než částku autorovi pošle. Částka, kterou pan Marek obdrží, je pro něj už čistým příjmem. Žádné další povinnosti se ho netýkají.

Pozn.: Stejná pravidla jako pro pana Marka (studenta vysoké školy) platí i pro ty, kteří by získali stejné výdělky coby:

• zaměstnanci v zaměstnaneckém poměru někde jinde
• studenti středních škol
• osoby na rodičovské dovolené
• senioři
• osoby, které žádné jiné zaměstnání nemají, nestudují a ani nemají jinou brigádu.

Příklad z praxe č. 2

Paní Zuzana je na rodičovské dovolené a ve chvílích volna si přivydělává jako autorka textů na několika webech u několika různých vydavatelů. Její výdělky za uplynulý rok byly následující:

Výdělky paní Zuzany nepřesáhly od žádného vydavatele částku 10 000 Kč měsíčně. Ačkoli v souhrnu si od několika různých vydavatelů vydělala měsíčně i přes 25 000 Kč, u žádného z nich tuto finanční hranici nepřekročila. Každý z vydavatelů proto musí srazit 15% daň sám, a teprve poté poslat paní Zuzaně její honorář. Ten už je pro ni čistým výdělkem. Žádné další povinnosti se jí netýkají.

Pozn.: Stejná pravidla jako pro paní Zuzanu platí i pro ty, kteří by získali stejné výdělky coby:

• studenti vysokých škol
• zaměstnanci v zaměstnaneckém poměru někde jinde
• studenti středních škol
• senioři
• osoby, které žádné jiné zaměstnání nemají, nestudují a ani nemají jinou brigádu.

Příklad z praxe č. 3

Pan Petr studuje předposlední ročník vysoké školy a k tomu si formou brigády přivydělává psaním autorských textů na jeden web. Jeho výdělky jsou následující:

Pan Petr měl o prázdninách více času, a tak se rozhodl do psaní pořádně obout. Za červenec a srpen proto jeho autorský honorář překročil částku 10 000 Kč. Z pohledu státu se z něj proto stává OSVČ.

Do 8 dnů od zjištění, tedy v tomto případě do 8. srpna, se musí pan Petr registrovat jako OSVČ u své zdravotní pojišťovny. Do 15 dnů pak také na České správě sociálního zabezpečení.

Protože je pan Petr stále student, v této chvíli se pro něj nic nemění. Coby student provozuje svou samostatně výdělečnou činnost jako vedlejší, a v tom případě nemusí v prvním roce hradit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Pro jistotu je však potřeba doložit zdravotní pojišťovně a ČSSZ potvrzení o studiu.

V následujícím roce pak bude muset podat daňové přiznání. V něm v části „Příloha č. 1“ uvede na řádek „101 – Příjmy podle § 7 zákona“ částku 27 000 Kč (součet částek 15 000 Kč a 12 000 Kč). Na řádek „102 – Výdaje související s příjmy podle § 7 zákona“ uvede částku 10 800 Kč, což je 40 % z částky 27 000 Kč. Těchto 40 % si pan Petr odečetl formou výdajového paušálu. Je to pro něj nejjednodušší forma uplatnění nákladů z podnikání. Výdajový paušál ve výši 40 % si může odečíst i bez toho, aby musel prokazovat své výdaje spojené s podnikáním. Dokonce i v případě, že žádné výdaje spojené s podnikáním nemá.

Na řádek „104 – Rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř.101 - ř.102.) nebo výsledek hospodaření (zisk, ztráta)“ uvede zbývajících 60 %, tedy částku 16 200 Kč. Teprve z té se bude počítat finální daň ve výši 15 %. Ta činí 2 430 Kč. Protože si ale pan Petr může uplatnit slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně, nebude nakonec platit žádnou daň z příjmu.

Po podání daňového přiznání (do 1. 4. papírově nebo do 1. 5. elektronicky, nebo do 1. 7. v případě, že využívá služeb daňového poradce) pak ještě podá „Přehledy o příjmech a výdajích“ zvlášť pro ČSSZ a zvlášť pro svou zdravotní pojišťovnu. Tam mu na základě skutečných příjmů bude vypočítána měsíční záloha. Od této chvíle bude pan Petr platit měsíčně tuto vypočtenou zálohu.

Danění příjmů ve 2 režimech je zbytečně složité

Pokud autorovy výdělky za některé měsíce v roce překročí 10 000 Kč u jednoho vydavatele a za některé naopak nepřekročí, nastává pro něj zbytečně složitá situace. V praxi pak totiž své příjmy daní ve dvou režimech.

V měsících, kdy jeho výdělky nepřekročily 10 000 Kč, je mu daň stržena vydavatelem a pro autora z toho žádné povinnosti neplynou. A za měsíce, kdy tuto částku překročí, se z něj stává OSVČ. „Za OSVČ je autor považován jen v měsících, kdy má příjmy od jednoho plátce nad 10 000 Kč,“ zdůrazňuje Petr Jelínek.

Pro autora by tak bylo mnohem jednodušší, kdyby své příjmy danil jen v jednom režimu. Například kdyby se s vydavatelem dohodl, že jeho výdělky za žádný měsíc zmíněnou hranici nepřekročí. Tím by se složité administrativě a dvojímu režimu vyhnul. Nebo by se naopak domluvil na tom, že výdělky tuto hranici vždy překročí, a tak bude veškeré příjmy sice uvádět jako příjmy z podnikání, ale z pohledu daní je pro něj situace finančně výhodnější.

„Například student s příjmy pouze z autorských honorářů, který bude mít každý měsíc příjem 20 000 Kč (tj. 240 000 Kč) za rok, tak bude mít sice povinnosti podat daňové přiznání, ale výsledná daňová povinnost mu po uplatnění slevy na poplatníka vyjde nulová. Zatímco, kdyby měl příjmy vždy 10 000 Kč, tak každý měsíc odvede na dani 15 %, čili zaplatí na dani z příjmu ve finále více,“ poukazuje Michal Jelínek.

Určitou nevýhodou by pro autora v takové situaci bylo, že daň by sice vyšla nulová, ale jeho příjmy by podléhaly sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Například u studentů nebo zaměstnanců, kteří toto mají jako přivýdělek, by však o nijak vysoké částky jít nemuselo. „Pokud bude OSVČ tzv. na vedlejší činnost a pokud bude mít za celý rok zisk nižší než 111 000 Kč (částka pro rok 2025, mění se každý rok) tak sociální pojištění platit nemusí vůbec. Musí jen podat přehled o příjmech v výdajích OSVČ pro ČSSZ,“ popisuje Michal Jelínek. Takových autorů by se pak týkalo jen placení zdravotního pojištění podle skutečných výdělků.

Bohužel se však autor s vydavatelem nemůže domluvit na tom, že ať už jsou jeho výdělky pod nebo nad 10 000 Kč, budou vždy považovány za příjmy z podnikání, vydavatel z nich daň nestrhne a autor si pak vše vyřeší sám skrze daňové přiznání. „Ze zákona se nelze bohužel takto dohodnout. Buď příjmy spadají do výše zmíněných autorských honorářů do 10 000 Kč a srážková daň je povinná, nebo ne,“ vysvětluje Michal Jelínek.

Šlo by však upravit spolupráci tak, že si autor založí živnostenský list. „Nejvíce vhodnou je volná živnost 82) výroba, obchod a služby jinde nezařazené,“ říká Jiří Alfery z advokátní kanceláře Spring Walk. Pak může autor všechny své výdělky u vydavatele či vydavatelů fakturovat. „Záleží primárně na domluvě mezi vydavatelem a autorem,“ dodává Jiří Alfery. V takovém případě je pak úplně jedno, v jaké výši tyto výdělky jsou. Vydavatel zaplatí částku uvedenou na faktuře a autor musí daň odvést sám. Pro autora by se tím mnoho nezměnilo. Musel by si pouze založit živnostenský list na živnostenském odboru obecního úřadu, a následně měsíčně fakturovat své výdělky. Do daňového přiznání a do zmíněných Přehledů by pak uváděl veškeré své fakturované příjmy.