Jaká je práce v IT: mýty vynášené do nebes versus realita

Společnost smitio – kariérní platforma pro IT komunitu, realizovala během dubna rozsáhlý průzkum, jehož cílem bylo zmapovat situaci v oboru informačních technologií, či chcete-li zkráceně IT, v Česku. Výsledky vyvrací dlouhou dobu zažité mýty, kterými je práce v tomto oboru silně opředená. A personální agentury i samotné firmy je rovněž potvrzují. Které to jsou? Na co se zájemci o práci ve světě jedniček a nul musí připravit a s čím si naopak nemusí dělat starosti?

Na všechny už s otevřenou náručí nečekají

Mana nebeská, tak by mohlo znít synonymum pro práci v IT komunitě. Aspoň si to většina lidí myslí. Platí to ale doopravdy? „Ano, ale s výhradami. IT už dávno není výsadou géniů v mikině se sluchátky. Je to standardní součást většiny firem a zároveň jeden z nejvíce transformovaných sektorů. Pandemie otevřela dveře digitalizaci naplno a poptávka po IT specialistech vystřelila vzhůru – ale s příchodem AI a automatizace se začíná karta obracet. Ne že by klesla atraktivita, ale tlak na přidanou hodnotu je obrovský,“ popisuje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu Manpower Group. Jinými slovy, dnes už nestačí být „ajťák“. Musíte být řešitel, inovátor, architekt změny.

S tím souhlasí i Petra Andrlová, Talent Aquisition Lead u dodavatele IT řešení Ness Czech: „Firmy už nejsou v situaci, kdy by přijímaly kohokoli – naopak, pečlivě si vybírají uchazeče, kteří přinesou skutečnou přidanou hodnotu. Nehledá se už ‚někdo do počtu‘, ale odborníci s přesahem do oblastí jako business, obchod či konzultace, kteří dokážou propojit technologie s reálnými potřebami firmy.“

Jaké pozice jsou v IT k mání

IT dnes není jeden obor, ale celý vesmír rolí. Od klasických vývojářů (frontend, backend, fullstack), přes datové analytiky, specialisty na cloud, správce sítí, až po kyberbezpečnost, IT architekty, product ownery nebo scrum mastery. „Do IT dnes navíc vstupují i role z UX, digitálního marketingu, automatizace, AI nebo projektového řízení,“ doplňuje Halbrštát. Navíc každá větší firma už dnes má vlastní IT oddělení, protože bez softwaru neprodáte ani ponožky.

„K nejčastěji hledaným pracovním pozicím aktuálně patří specialisté na kybernetickou bezpečnost, konzultanti pro systémy SAP, cloudoví specialisté, datoví analytici a vývojáři v programovacích jazycích .NET a C#,“ uvedla Jitka Kouba, marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment. Stejně to vidí i Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones. I podle něj jsou aktuálně nejžádanější vývojáři se znalostmi a zkušenostmi v technologiích JavaScript, Java, C#, React, Node.js, Python.

Roste také poptávka po specialistech na DevOps, kteří umí efektivně automatizovat vývoj a nasazení aplikací. Firmy hledají i IT projektové manažery s přesahem do byznysu. „Schopnost přeložit IT jazyk do obchodního rozhodnutí je dnes totiž klíčová,“ konstatuje Halbrštát.

Mýtus - ajťák musí mít VŠ

Vysokoškolské vzdělání dnes není v informačních technologiích nutnost, cení se praxe a nabyté zkušenosti. „V našem průzkumu uvedlo 42 procent respondentů jako nejvyšší dosažené vzdělání střední školu, to s 39 procenty následovalo vysokoškolské magisterské či inženýrské studium a se 14 procenty bakalářské. Menší část má doktorské vzdělání nebo studovala vyšší odbornou školu,“ komentuje výsledky Denisa Jantová, ředitelka smitio. Zaměření vzdělání respondentů přitom bylo velmi pestré – od IT a technických oborů po humanitní studia, ekonomii nebo zdravotnictví.

Vzdělání tak sice není dogma, ale stále platí, že na některé pozice bez VŠ neprorazíte. „Povinný bývá u AI výzkumu, IT architektury, kyberbezpečnostního managementu či top managementu (CIO/CTO),“ uvedl Michal Španěl, datový analytik a manažer portálu JenPráce.cz. Například v Ness Czech není přijetí na jakoukoliv pozici podmiňováno VŠ vzděláním. „Výjimkou mohou být pouze projekty pro státní správu, kde stále převládá formálnost a zkostnatělá pravidla,“ upozorňuje Andrlová. Platí ale podle ní, že vysokoškolské vzdělání často poskytuje cenné předpoklady pro analytické myšlení a schopnost řešit složité situace, což jsou v Ness Czech běžné pracovní výzvy. I když tedy firma titul nepožaduje, mnoho zaměstnanců ho zde přirozeně má.

U 70 procent rolí v IT bývá podle zkušeností NejPráce.cz akceptováno středoškolské vzdělání a prokazatelné dovednosti (portfolio, GitHub, certifikace). Platí totiž, že diplom bez schopností už dávno nikoho neohromí. „Chytit“ se ale mohou pochopitelně i středoškoláci bez praxe. Ti většinou začínají na pozici testerů nebo na základních pozicích ve vývojových týmech. „Typická mzda na těchto začátečnických juniorských pozicích je zhruba 45-52 tisíc korun v Praze, resp. 40-48 tisíc korun v regionech,“ doplňuje Michal Španěl.

Patří svět jedniček a nul jen mladým?

Dalším z předsudků, který kolem informačních technologií panuje, je ten, že svět jedniček a nul patří mladé generaci. Že lidem nad 30 let s nástupem nových technologií „ujel vlak“ a svět IT tak pro ně už není. Z průzkumu smitio však vyplývá opak. „Více než třetina respondentů vstoupila do IT po třicítce. Nejčastější zastoupení měla v dotazníkovém šetření věková skupina 25 až 34 let, ta tvořila celých 46 procent. Následovaná byla věkovou skupinou 35 až 44 let, která tvořila 41 procent. Lidé nad 45 let tvořili přibližně 10 procent respondentů, zatímco mladí lidé do 24 let pouze tři procenta,“ přibližuje další výsledky průzkumu Denisa Janatová. To ukazuje, že vstup do IT není výhradní doménou mladých absolventů – naopak, mnoho lidí přechází do IT ve zralejším věku, a právě zde hledá novou kariérní příležitost.

Věkové rozpětí na IT pozicích je tedy velmi široké. „Mimo jiné i proto, že jsme v situaci, kdy vyrostla generace prvních vývojářů a někteří z nich nyní jsou těsně před důchodem. Není výjimkou, když firma přijme odborníka na IT bezpečnost a jeho věk je 65 let. Samozřejmě jsou ale ve firmách i žáci středních škol na praxích nebo na zkrácený úvazek,“ shrnuje aktuální stav Roman Vejražka.

V praxi to znamená multigenerační týmy, kde například juniorní vývojáři spolupracují se čtyřicátníky-architekty i padesátníky-konzultanty. „Věk tedy už dávno není bariérou, tedy pokud člověk drží krok s technologiemi. Nicméně s agismem se samozřejmě někteří uchazeči stále setkávají,“ konstatuje Španěl.

Ženám vstup povolen

Už nějakou dobu rovněž neplatí, že by šlo o čistě mužský svět. Ženy v něm sice pořád tvoří menšinu, ale jejich podíl roste. „A to zejména v oblastech UX, datové analýzy, QA nebo produktového řízení. Přibývá ale i vývojářek a tech leaderek,“ říká Halbrštát.

Pomáhají tomu i iniciativy, jako je Czechitas, Holky z marketingu a další, které ulehčují ženám vstup do tohoto oboru. A to je, jak ukázal průzkum smitio, poměrně zásadní. „Pro ženy hraje klíčovou roli podpůrná komunita, přístup k reálným projektům a mentoring – nejen technický, ale i kariérní. Když mají někoho, kdo je provede prvními kroky, ztrácí strach a získávají sebevědomí,“ popsala Janatová.

Dobrým signálem je, že rovněž samotné firmy aktivně podporují diverzitu a přestávají ženy vnímat jako „výjimku“. Gender zkrátka v IT přestává být téma, protože rozhoduje výkon, ne pohlaví. To dokládá i izraelská firma Cato Networks, která má v Praze centrum výzkumu a vývoje. Tady představu, že IT je „pouze mužský“ obor, opravdu vyvrací. „V současné době ženy tvoří 25 procent našich zaměstnanců, přičemž silné zastoupení mají ve výzkumu a vývoji, prodeji, technické podpoře a ve funkcích G&A. V technickém týmu tvoří zastávají 29procentní podíl a ve vedoucích technických pozicích dokonce téměř třetinu,“ říká Greg Eden, ředitel komunikace ve společnosti Cato Networks. Ve zvyšování genderové diverzity na všech úrovních hodlá firma intenzivně nadále pracovat.

Všichni už nejsou placeni zlatem

Co naopak platí stále, je skutečnost, že IT je stále dobře placené. Ovšem už ne zdaleka každá pozice. A rozhodně ne každý, kdo se prohlásí za IT specialistu, si sáhne na šestimístný plat, což je pořád u mnoha lidí zažitá představa.

Zatímco vývojáři, devopsáci nebo experti na kyberbezpečnost jsou zlatem současnosti, jiné role stagnují, nebo se přesouvají na freelancery či do zahraničí. „Transformace IT práce si možná nevšimneme tolik v malém a středním podniku, ale český IT trh práce hodně ovlivňuje transformace rolí velkým mezinárodních IT center, které se v minulosti usadily v ČR a počty lidí teď spíše snižují,“ konstatuje Halbrštát. To se pochopitelně promítá i do finančních odměn.

Vypovídající je v tomto směru průzkum společnosti Grafton Recruitment. Nejvyšší mzdy v IT i letos zaznamenal v Praze a v Jihomoravském kraji. Nad průměrem se u různých pozic nachází také Královéhradecký, Pardubický, Liberecký a Moravskoslezský kraj. „Na vůbec nejvyšší mzdu dosáhne ředitel IT. Horní rozpětí jeho mzdy v Praze a Brně převyšuje 200 tisíc korun. Nadstandardně vydělává i ředitel softwarové vývoje, softwarový architekt nebo IT manažer, který si v Praze může přijít až na 160 tisíc korun, v Brně na 140 tisíc korun. Podobné ohodnocení může očekávat i univerzální (full stack) vývojář, jehož horní hranice mzdy sahá na 140 tisíc korun v Praze a na 120 tisíc korun v Brně. Nejnižší mzdy na těchto pozicích jsou v Olomouckém kraji, a to kolem 85 tisíc korun, a ve Zlínském kraji, kde jsou kolem 80 tisíc korun,“ uvádí příklady Jitka Kouba.

Na částku vyšší než 100 tisíc korun může dosáhnout ještě vývojář v JavaScriptu v Praze a středních Čechách nebo lídr týmu DevOps v Praze a v Jihomoravském kraji. V některých krajích se přes tuto hranici může dostat i mzda inženýrů DevOps, síťových inženýrů, databázových specialistů nebo správců systémů Linux/Unix. Vysoké jsou mzdy také u bezpečnostních specialistů, kde horní hranice 100 tisíc korun v Praze dosahují prakticky všechny pozice zastoupené v průzkumu Grafton Recruitment (manažer IT bezpečnosti, architekt bezpečnostní infrastruktury, bezpečnostní specialista a bezpečnostní specialista na sítě).

„Nejnižší částka zjištěná v rámci našeho mzdového průzkumu je pak 38 tisíc korun pro specialistu technické podpory 2. stupně ve Zlínském kraji. Manuální testeři mají v několika krajích spodní hranici mzdového rozpětí 40 tisíc korun. Pozice juniorních programátorů mají spodní hranici v Plzeňském nebo Zlínském kraji 45 tisíc korun. Se stejnou částkou se někde musí spokojit i specialisté na technikou dokumentaci a analytici testování,“ uzavírá Jitka Kouba.