Kariérní program CEOx1Day letos vyzkoušeli i čeští studenti. Byla to jízda

Kdo si myslí, že je mladá generace ztracená, pohodlná, bez zájmu nebo snad slabá, měl by se podívat na kariérní program CEOx1Day. Projekt organizuje globální headhuntingová firma již přes 15 let. Letos přitom akce proběhla už v 15 zemích, mezi nimi i v Česku.

„Do jeho prvního českého ročníku se nám přihlásilo více než 50 českých studentů z tuzemských i zahraničních univerzit. Sedmice vybraných finalistů pak strávila jeden den po boku generálních ředitelů významných firem, od e-commerce přes loterie, logistiku až po průmyslovou výrobu,“ říká Pavla Gloserová, Client Partner Odgers a organizátorka programu CEOx1Day v Česku.

CEOx1Day boří mýty o „líné generaci Z“

Hlavní myšlenkou tohoto kariérního programu je otevřít dveře do světa top managementu těm nejlepším z mladé generace, kteří neváhají bořit zažité myšlení dnešních lídrů. „Tuto myšlenku čeští CEOs přivítali a sami se vystavili něčemu, co se dnes ve světe managementu nazývá reverzní mentoring,“ přibližuje Gloserová. Zatímco u tradičního mentoringu starší, zkušenější osoba radí a vede mladšího kolegu, u toho reverzního, jak už název napovídá, je to přesně opačně, mladší kolega radí a inspiruje staršího.

„CEOx1Day tak není jen o jednom dni za zády firemních lídrů, je to o oboustranném propojení dvou světů. Světa zkušenosti a světa čerstvého pohledu. Leadershipu dneška a potenciálu leadershipu zítřka. Oba tyto světy se mohou vzájemně hodně inspirovat,“ vysvětluje Gloserová s tím, že pracovat s kandidáty pod 25 let proto byla pro ně jako headhuntery osvěžující zkušenost a vytržení z rutiny.

A co víc, studenti okamžitě pochopili, že tento program pro ně může být akcelerátorem jejich kariéry. „Firemní stáže, které jsou pro ně běžně dostupné, dveře do pracovny ředitele, kde se řeší strategie, řízení top týmu či expanze firmy na nové trhy, totiž obvykle neotevírají. Viděli jsme tedy ‚přímo v akci‘ velký zápal, chuť, suverénnost, a přitom i pokoru,“ konstatuje organizátorka.

Poslední měsíce si tak (nejen) Pavla Gloserová opravdu užívala: „Přinesly totiž sedm velmi otevřených a inspirativních CEOs, sedm studentů, a stovky hodin příprav, které se zhmotnily v jeden intenzivní, transformační den pro každou dvojici.“ Tři z těchto příběhů vám přinášíme.

Příběh první Studentka Tereza Galušková a Aleš Veselý, CEO ve společnosti Sazka

„Na sociálních sítích či v médiích se často setkáváme s titulky o „líné generaci Z“ nebo o „konzervativních Boomerech“. Ty vytvářejí představu, že je téměř nemožné, abychom pracovali spolu,“ začíná vyprávění Tereza Galušková. Do Sazky šla proto s obavami, že překročit tyto společenské bariéry bude dost těžké. Ukázalo se však, že se bála zbytečně. „Aleš k našemu společnému dni přistoupil nezaujatě a bez předsudků. Komunikoval se mnou jako s letitou kolegyní,“ říká studentka.

Den začali společnou snídaní, kde se ji Aleš snažil povzbudit. „Řekl jsem jí, aby se chovala naprosto přirozeně, byla sama sebou. Aby se ptala na cokoli, že mě její názor zajímá,“ popisuje Veselý a vysvětluje: „Mým cílem bylo, aby na ten den nahlížela nejen jako na příležitost nahlédnout do světa vrcholového vedení, ale i jako šanci pochopit, jak důležité je dívat se na práci i na lidi kolem s otevřenou myslí. Hned od začátku bylo vidět, že si tuhle výzvu vzala k srdci.“

A podařilo se. Počátečních obav se Tereza zbavila během pár minut „stínování“. „No řekněte, kolikrát se můžete svého nadřízeného napřímo zeptat: „Co ti v práci opravdu nejde?“ nebo „Proč ses nerozhodl jinak?“ nebo na cokoliv jiného,“ směje se Tereza.

Jaká je práce v IT: mýty vynášené do nebes versus realita

Po úvodní snídani, na které ji Aleš provedl jejich denní agendou, zamířili na poměrně komplexní strategické jednání. Tam jí symbolicky přenechal své ředitelské křeslo. Následovalo několik menších schůzek, kde se řešily různé návrhy v rámci jednotlivých týmů. „Mezi nimi jsme měli také schůzky 1:1, kde jsme se zaměřovali na postřehy ze strategických meetingů, ale také na sdílení perspektiv a předání zkušeností,“ popisuje studentka.

Do týmu přitom zapadla snadno a rychle. „To mě opravdu překvapilo,“ chválí Terezu Aleš. Celé dopoledne věnovali opravdu hutným strategickým jednáním, přičemž Tereza na nich působila naprosto přirozeně a aktivně poslouchala. „Přítomnost někoho ‚zvenčí‘ se často na atmosféře jednání pozná, ale tentokrát to bylo jiné. Neměl jsem pocit, že by její přítomnost jakýmkoli způsobem schůzky narušovala,“ konstatuje Aleš.

Asi nejsilněji na něj ale zapůsobilo, jak rychle dokázala Tereza rozpoznat různé osobnosti členů jeho manažerského týmu. „Nebylo to jen o tom, že by sledovala, co kdo říká...Vnímala i dynamiku mezi lidmi, jejich komunikační styl, ale také povahu a energii, kterou přinášejí do jednání,“ hodnotí Aleš a rovnou dává příklad: „Během naší 1:1 schůzky se mě tak ptala třeba: „Každý z nich je úplně jiný, tak jak dokážeš s těmito různými povahami fungovat dohromady? Jak najdeš motivaci i pro ty, kteří mají úplně jiný přístup než ty?“ Pro mě to nebyly jednoduché otázky, ale zároveň to byly otázky, které člověka přimějí zamyslet se a nejen odpovědět.“

A nebála se ani otázek docela na tělo. „Jednou z otázek bylo: „Zajímá mě, jakou máš motivaci ty sám. Co tě žene dopředu?“ To byl moment, kdy jsem si uvědomil, že někdy i jednoduchá otázka od někoho nezaujatého může být hluboce osobní,“ vzpomíná Aleš. Dodává, že při CEOx1Day si uvědomil, jak snadno člověk na vedoucí pozici může sklouznout k zažitým stereotypům. „Desetiletí zkušeností jsou cenná, ale občas člověka mohou uložit do jakési pohodlné ‚bubliny‘. Kontakt s někým mladým, kdo přichází s čistým pohledem, dokáže tuhle bublinu narušit, a to je dobře.

Já jsem si z toho dne odnesl něco velmi cenného. Připomnělo mi to, jak důležité je obklopovat se lidmi, kteří přinášejí pohledy zvenčí. Energii a pohled mladé generace potřebujeme. Neučí se totiž jen mladí od nás, ale i my od nich. Tereza mi připomněla, že zůstávat otevřený, zvědavý a ochotný učit se od druhých má obrovský význam.

Opět se mi ukázalo, že ‚příkopy‘ mezi generací Z a mojí generací jsou mnohem menší, než si často myslíme, pokud je otevřenost na obou stranách,“ uzavírá Aleš. Stejné pocity sdílí i Tereza: „Mezigenerační dialog má podle mě obrovský potenciál a já mám radost, že se ho v Česku přestáváme bát.“

Příběh druhý Student Martin Bílek a Jana Lvová, CEO v Mastercard CZ/SK

„Když přišel e-mail, že mě vybrali do programu CEOx1Day, věděl jsem, že to bude výjimečná zkušenost. Ale netušil jsem, že to bude až taková jízda,“ začíná povídání student Martin Bílek, který jeden den stínoval Janu Lvovou, generální ředitelku společnosti Mastercard CZ/SK.

Den s Janou byl od první minuty nabitý a plný kontrastů – od korporátních porad přes jednání s energickými startupisty až po omalovánky na chodbách základní školy. „Ano, vážně. Byla to poslední věc, která by mě napadla. Ale opravdu se to stalo, v rámci programu CEOx1Day jsem skončil zpátky na základce,“ směje se Martin. A rovnou záhadu objasňuje: „Hned ráno jsme navštívili děti v rámci iniciativy Girls4Tech, která má za cíl motivovat dívky ke kariéře v technických oborech.“

Prkna, která znamenají svět, vyměnil za farmářské trhy. A ty ho stále baví

Zbytek dne už ovšem patřil byznysu. Během jediného dne Martin s Janou zvládli mentoringové sezení, pracovní oběd s CEO Worldline, návštěvu inovativního startupu NFCtron i diskusi s lídry z jiných firem. „Zaujalo mě, s jakou energií a lehkostí Jana zvládala přepínat mezi různými styly komunikace od emocionálního až po logický a kalkulující. Každý okamžik měl pro mě obrovskou váhu,“ říká student.

Jestli byl ráno, než do ředitelské kanceláře vyrazil, nervózní? Nebyl, spíš nadšený. „Málokdy má člověk možnost strávit den po boku vrcholového manažera – a už vůbec ne ve 24 letech.

Celý den před začátkem jsem proto konzultoval hlavně se svou přítelkyní a jednou blízkou kamarádkou. Chtěl jsem vědět, co si o tom myslí někdo, kdo mě dobře zná a komu věřím, ale hlavně na co by se v rámci dne zaměřili oni – na co by se ptali, co by je zajímalo,“ shrnuje své přípravy na CEOx1Day Martin.

Maličko nesvá byla ten den ráno ale i Jana. „Měla jsem zvláštní pocit z představy, že mě celý den někdo bude sledovat při práci. Nemusela jsem, Martin totiž do týmu okamžitě zapadl. Dokázal vstřebávat informace a vycítil, kdy jen pozorovat a kdy se ptát nebo přicházet s nápady,“ říká Jana. Dodává, že díky Martinovi si znovu uvědomila, jak rozmanitý její den vlastně je, a jak příjemná atmosféra může vzniknout, když se potkají otevřenost, zájem a chuť se učit.

A to není jediné, co si Jana z toho dne vzala. „Martin mě svým pohledem zvenčí přiměl víc reflektovat. Klást si otázky, proč něco děláme tak, jak to děláme. A uvědomit si, že spoustu věcí lze zjednodušit, zlepšit nebo úplně pustit – když si na ně uděláme čas a podíváme se jinýma očima,“ popisuje Jana.

Devět členů rodiny ve firmě, to chce vzájemný respekt, říká „Betonpresák“

„Odnáším si z toho, že i obyčejný den může být inspirativní, pokud ho sdílíte s někým, kdo vidí věci poprvé. Připomnělo mi to, jak důležité je vytvářet prostor pro růst v sobě, v týmu i v těch, kteří přicházejí po nás. A taky že máme kolem sebe generaci lidí, kteří přemýšlejí, ptají se, chtějí se učit a často přicházejí se skvělými nápady. Když tohle všechno vidím, jsem si jistá, že budoucnost je v dobrých rukou.“

Na závěr to chce hokej

Příjemně překvapený byl z celého dne rovněž Martin, a nejen z něj. To hlavní totiž přišlo až týden po akci. „Měli jsme mít s Janou krátký ‚debrief‘ u kávy. Dorazil jsem do kanceláře Mastercard na náměstí Republiky, kde byl ale trochu zmatek – vypadalo to, že se něco chystá. V kuchyňce se potkám s Janou a ta na mě: „Co kdybychom dali debrief na hokeji?“ Že prý mají launch nové speciální karty a má volný lístek. Bez váhání jsem přijal,“ nadšeně líčí student.

„Najednou sedíme ve skyboxu O2 areny na zápase Sparty. Mastercard tam ve spolupráci s ČSOB a Spartou uváděla speciální platební kartu. Bylo to neformální, uvolněné, ale zároveň neuvěřitelně cenné. Networking s lidmi z vedení Sparty, ČSOB a dalších firem, neformální rozhovory, jídlo, drinky, skvělá atmosféra. A nakonec i trochu toho hokeje.

V tu chvíli mi došlo, že pravý leadership není jen o nastavení strategií a řízení – ale i o vztazích, důvěře a schopnosti tvořit prostředí, kde se lidé cítí dobře. A že opravdová inspirace často přichází právě tam, kde ji nejméně čekáme,“ uzavírá příběh Martin.

Příběh třetí Student Petr Kudrnovský a Pavel Vopařil, CEO v Bonami

„Pavla Vopařila jsem poprvé potkal už při výběrovém dnu, kdy nám prezentoval svoji profesní cestu, svou zkušenosti a pohled na dnešní trh práce. Už tam na mě udělal velký dojem. Měl jsem totiž možnost zjistit, jak začínal, jaké má za sebou zkušenosti a jak nyní celkově přemýšlí. Věděl jsem tak, že dostanu-li se do finále programu a budu moci strávit den právě s ním, tak mě to určitě posune o míle dopředu,“ začíná naše povídání student Petr Kudrnovský. A to se stalo.

Dva dny před samotným dnem D mu Pavel zavolal, aby se domluvili na podrobnostech. Nabídl mu zapojit se do pravidelného měsíčního allhands meetingu, kde seznamuje celou firmu s měsíčními výsledky, změnami a směrem, kam se Bonami ubírá. Pak ale přišlo překvapení. Pavel mu totiž nabídl, aby se sešli ještě před prací, už v půl osmé, a zašli si spolu do posilovny.

„Chtěl mi totiž dát opravdu autentický CEOx1Day zážitek, od rána až do večera. Byl jsem z toho trochu nervózní, ale nakonec na posilovnu vzpomínám jako na nejlepší start, který ten den mohl mít. Měli jsme možnost se neformálně pobavit o všem možném a dostat se na stejnou vlnu ještě před začátkem pracovní části dne,“ popisuje Petr.

Zkušební doba má nová pravidla. Potrvá čtyři měsíce s možností prodloužení

Pak už se ale práce rozběhla naplno, a to doslova. Na plánu byl zmiňovaný allhands meeting a Pavel pojal myšlenku, že by Petr mohl zkusit vybrané části prezentace stovkám lidí z Bonami představit místo něj. A mladý muž do toho šel opět naplno. „Během třiceti minut se připravil na prezentaci měsíčních výsledků, a pak se bez váhání postavil před celé Bonami.

Nejenže to zvládl výborně, ale na dalším allhands meetingu pro anglicky mluvící kolegy rovnou zohlednil zpětnou vazbu, přizpůsobil se a posunul to zase o kus dál. Tahle schopnost učit se za pochodu, rychle se zorientovat a přizpůsobit se nové situaci, je pro tuto generaci naprosto přirozená – a inspirativní,“ přibližuje Pavel, co mu jako manažerovi den s mladým mužem z tak často diskutované generace Z dal.

A nejen to. Den strávený s Petrem pro něj byl nejen příjemným vytržením z rutiny, ale i momentem k hlubšímu zamyšlení. „Když jsme mluvili o firmě a jejím dalším směřování, uvědomil jsem si, jak odlišně mladší generace uvažuje. Třeba nad tím, co je pro ně impulsem k nákupu. „Triggers“, které považujeme za klíčové pro naše stávající zákazníky, už pro ně neplatí stejným způsobem. Pokud na to nechceme jednou doplácet, musíme se na změnu připravit už teď,“ myslí si Pavel. A ještě další poznatek, co se týče generace Z, si top manažer z CEOx1Day odnáší.

„Rychlost, s jakou mladí lidé vstřebávají nové informace a přirozeně pracují s technologiemi, mě vede k otázce, jestli jim ve firmách neotvíráme dveře příliš pozdě,“ konstatuje Pavel a dodává: „Myslím, že bychom jim měli dávat prostor dřív a nebát se je pustit i na odpovědnější pozice. Zkušenost je důležitá, ale v rychle se měnícím světě může někdy zažité myšlení víc brzdit než pomáhat.“