„Čtyřdenní pracovní týden je u nás velmi běžný,“ řekl Daily Mailu ekonom nizozemské banky ING Bert Colijn. „Já osobně tedy pracuji od pondělí do pátku, ale někdy mě kvůli tomu dokonce kontrolují.“
V rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má země i nejvyšší počet částečných úvazků. Mnoho zaměstnanců na HPP se ale snaží vtlačit své povinnosti do čtyř dnů.
Ne vždy to tak ale bylo. Nizozemsko se po celá desetiletí drželo tradičního modelu, kdy byl muž vnímán jako živitel rodiny. Jenže v 80. a 90. letech 20. století vstoupily na trh práce ženy s částečnými úvazky.
To vedlo ke vzniku systému „jeden a půl výdělku“, tedy k situaci, kdy jeden rodič pracuje na plný úvazek a druhý jen na poloviční, upozorňuje ekonomický web Fortune. Tento model je zde běžný dodnes. Muži si ale čím dál častěji berou „otcovské dny“, kdy se starají o děti, nebo jsou to právě oni, kdo má poloviční úvazek.
Kratší pracovní týden? S nástupem AI a mladších generací nemusí být utopií |
Krátký pracovní týden má ale i své odpůrce, kteří předpovídají ekonomický kolaps. Navzdory nižšímu počtu odpracovaných hodin země přesto zůstává jednou z nejbohatších v Evropě, a to především díky vysoké produktivitě a vysoké míře zaměstnanosti, která činí 82 procent. To je více než 75 ve Spojeném království, 72 v USA a 69 procent ve Francii.
Systém ovšem není dokonalý a OECD upozorňuje, že brzdí ženy. Manažerské pozice zde totiž zastává pouze 27 procent žen, což je jedno z nejnižších čísel ve vyspělých zemích. Česko je na tom dokonce ještě hůř a podle průzkumu společnosti Dun & Bradstreet bylo v roce 2023 na vysokých manažerských pozicích zaměstnáno pouze třináct procent žen.
„Je možné, že se trochu brzdíme tím, že pracujeme méně hodin. Zároveň si ale nemyslím, že je správné jít cestou Jižní Koreje a být v práci padesát hodin týdně jen proto, že to zvyšuje HDP,“ tvrdí ekonom Colijn.
Světový trend
Ke snížení pracovních úvazků se ale přiklání stále více zemí. V únoru 2022 si Belgičané vybojovali právo na kratší týden bez snížení mzdy a zákon oficiálně vstoupil v platnost 21. listopadu 2023. Zaměstnanci se tak můžou sami rozhodnout, jestli budou pracovat čtyři nebo pět dní.
Tehdejší premiér Alexander de Croo vyjádřil naději, že tato změna pomůže pružnosti belgického pracovního trhu a usnadní lidem skloubit rodinný život s kariérou.
Island je zastáncem čtyřdenního pracovního týdne již dlouho a mezi lety 2015 až 2019 provedl výzkum důsledků tohoto trendu. Projektu se zúčastnilo 2,5 tisíce zaměstnanců, což je jedno procento celkové pracovní síly v zemi. Těmto lidem byl zkrácen úvazek ze 40 hodin na 35 bez snížení mzdy a výsledky ukázaly zlepšení v oblasti produktivity, spokojenosti a wellbeingu.
V současnosti má na kratší pracovní dobu nárok přibližně 86 procent Islanďanů.
Tokio zavede čtyřdenní pracovní týden. Chce dát lidem více času na rodinu |
Od roku 2022 mají možnost pracovat 32 hodin týdně i zaměstnanci veřejného sektoru v Litvě, kteří mají děti mladší tří let. Cílem této politiky je podpořit pracující rodiče a snížit stres.
Šestiměsíční zkušební provoz čtyřdenního úvazku zahájilo loni v únoru i Německo a v roce 2022 spustilo pilotní program Španělsko. Ten se zaměřoval na malé a střední firmy, kterým vláda nabídla dotace na snížení případných rizik.
Japonsko začalo tento trend prosazovat již v roce 2021 jako součást plánu na řešení přepracovanosti, psychických problémů a klesající porodnosti. Pro zaměstnance veřejného sektoru platí kratší týden oficiálně od dubna letošního roku.
Hledáte lepšího zaměstnavatele? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
