Se začátkem školního roku vyvstává pro mnoho rodičů zapeklitá otázka ohledně kapesného pro jejich potomky. Na toto téma se proto zaměřil i poměrně rozsáhlý průzkum společnosti Air Bank. Ukázal, že rodiče stále častěji dávají peníze i mladším dětem. V kategorii 8 až 10 let mají kapesné už tři čtvrtiny dětí, zatímco loni to byla jen polovina. To naznačuje, že finanční výchovu začínají rodiče u dětí uplatňovat už v raném věku. A to není vůbec špatně.
Na začátku experimenty povoleny
Pokud se rozhodnete dávat drobnější kapesné i mladšímu dítěti, třeba na pamlsky, měla by to být jednotná částka na přesně stanovené období – týden nebo měsíc.
Uvažujete o stavebním spoření pro dítě? S tímhle je dobré počítat |
„Je přitom běžné, že dítě bude ze začátku s penězi experimentovat – utratí kapesné hned za drobnosti a později mu chybí na věci, které by opravdu chtělo,“ upozorňuje Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech). Zdůrazňuje, že právě to je skvělá příležitost k učení. Pokud dítě s kapesným nevystačí a opakovaně žádá rodiče o zaplacení věcí, na které bylo kapesné určeno, je čas si spolu sednout a vysvětlit si rozdíl mezi tím, co je potřeba koupit, a co je spíše pro radost.
A jak vysoké kapesné mladším dětem dávat? To bude samozřejmě individuální napříč rodinami a jejich možnostmi. Důležitá je již zmíněná pravidelnost. „Kapesné by také mělo být trvale udržitelné a třeba s každým rokem rostoucí,“ říká Ivo Bečvář, investiční analytik Sirius Finance. Například v první třídě začnu dítěti dávat 10 korun na týden, ve druhé 20 korun, ve třetí 30 korun, ve čtvrté 40 korun a v páté třídě padesátikorunu.
U starších dětí je to složitější
U žáků na druhém stupni základní školy už to tak snadné není. Tyto starší děti jsou již konfrontovány s vrstevníky, často ze zcela odlišných poměrů. Rozdíly v kapesném mezi spolužáky bývají obrovské a dětem, které dosud až tolik nerozumí nakládání s penězi, se mnohdy velmi obtížně vysvětlují. Ještě markantněji pak bývají rozdíly vidět u středoškoláků.
A je tu ještě další věc. U předškolních a mladších školních dětí mají na finanční gramotnost zásadní vliv vzory v rodině. „Žáky na druhém stupni ZŠ a středoškoláky už spíš při rozhodování ovlivňují kamarádi, sociální sítě a celkově je výraznější vliv vnějšího prostředí,“ zdůrazňuje Smrž.
Školní vybavení i letos zdražilo. Jak vysoký může být účet? |
„Tento věk je tak pro rozvoj finanční gramotnosti klíčový. Proto by rodiče se staršími dětmi měli otevřeně mluvit o půjčkách, jejich rizicích, možnostech spoření, ale také o svých příjmech a výdajích, jaký je rozpočet domácnosti a co například obnáší pořídit si automobil,“ vysvětluje.
Kolik je tak akorát
A kolik rodiče obvykle dětem dávají v praxi? „Děti ve věku 8 až 10 let dostávají nejčastěji 100 až 300 korun měsíčně (34 %) a stejnou částku dostávají nejčastěji i děti ve věku 11 až 12 let (40 %). Ty starší ve věku 13 až 14 let dostávají nejčastěji 300 až 600 korun (39 %) a stejně na tom jsou i mladiství ve věku 15 až 17 let (34 %),“ popisuje výsledky průzkumu Jiří Suchý, ředitel divize Produkty a inovace Air Bank.
Více než 11 procent rodičů pak dává dětem kapesné vyšší než tisíc korun měsíčně. „Na druhou stranu více než 16 procent dětí ve věku 8 až 17 let kapesné nedostává vůbec. To může být zajímavý bod pro diskuzi o různých přístupech k finanční výchově v rodinách,“ doplňuje Suchý.
Jak ještě s kapesným pracovat
Ať už se rozhodnete dávat svým potomkům jakoukoliv částku, princip by měl být pořád stejný. S kapesným byste měli pracovat jako s předvídatelným „výukovým prostředkem“ – dítě musí vědět, že ho dostane pravidelně, ať už se doma daří nebo ne. Běžné kapesné by proto mělo zůstávat pevné a pravidelné.
Rozhodně by kapesné nemělo sloužit jako forma trestu. „Pokud bychom ho dítěti odebírali například kvůli nevhodnému chování, oslabujeme tím jeho schopnost naučit se s penězi hospodařit. Dítě potřebuje stabilitu – vědět, že kapesné dostane v určité výši a v přesně daný čas,“ vysvětluje Smrž. Jen tak může dítě podle něj pochopit princip rozpočtu: Když utratím všechno hned, pak nemám nic a musím počkat.
Pokud byste chtěli více podpořit pozitivní chování, lze nabídnout drobnou odměnu navíc za mimořádnou pomoc. „Za běžné domácí práce bych dítěti peníze nedával. V dospělosti jim za to také nikdo nezaplatí,“ konstatuje Bečvář. A to je dobré dětem vysvětlit. Že v domácnosti přispívá každý svým dílem. Že běžné povinnosti jako úklid pokoje, prostření stolu nebo pomoc se svačinou jsou součástí rodinného života – ne něco, za co dítě dostává zaplaceno. Pokud ale například pomůže s větším úklidem, pletím zahrady nebo mytím auta – je v pořádku nabídnout mu odměnu.
Není vaše dítě součástí pyramidy? Sociální sítě zaplavily podvodné finanční akademie |
„Klíčem je nastavení hranice mezi tím, co je samozřejmost, a co je ‚nad rámec‘. Tak si dítě nespojí každou činnost s očekáváním peněz, ale zároveň se naučí, že za snahu navíc může přijít odměna. Tento přístup pomáhá budovat zdravý vztah k práci i penězům a zároveň udržuje rovnováhu mezi odpovědností a motivací,“ říká Smrž.
A v praxi tak rodiče často již smýšlejí. Podle průzkumu Air Bank by více než polovina rodičů dětem za domácí práce neplatila, protože se jim to zdá nevýchovné. Necelých 40 procent pak dává dětem peníze za nadstandardní pomoc v domácnosti, která nespadá do běžných povinností dítěte.
Na ruku, nebo na účet?
Další otázka, kterou rodiče často řeší, je, zda posílat dětem kapesné na účet, nebo jim ho dávat v hotovosti. Podle průzkumu Air Bank volí 45 procent rodičů bezhotovostní převod na účet, nejčastěji u dospívajících ve věku 15 až 17 let (59 %). Děti ve věku 8 až 10 let dostávají kapesné na účet v necelých 12 procentech případů.
Rodiče si na této formě cení jednoduchosti i lepší kontroly nad tím, kde a za co děti utrácejí. Výhodou je i snadnější spoření – přes 37 procent dětí si totiž šetří právě na svém účtu. „Dostávat kapesné na účet je pro dnešní děti přirozené, stejně jako platby mobilem. Rodiče navíc oceňují, že mají lepší přehled o hospodaření svých dětí a mohou je už od mala učit, jak s penězi rozumně nakládat,“ říká Jiří Suchý. Tradiční hotovost volí 39 procent rodičů a kombinaci obou variant si oblíbilo 16 procent rodičů.
Toto rozložení odpovídá i doporučením odborníků. I přes postupující digitalizaci, platební terminály a online platby je totiž důležité, aby se děti seznámily se skutečnými penězi. A aby také nejdříve pochopily, odkud se peníze berou, jak se získávají, a měly zkušenost s jejich vyděláním, například za větší pomoc v domácnosti nebo na zahradě. Vždy v souladu s motivací – ideálně toho, na co si dítě šetří, nebo jak chce s penězi následně naložit, od koupě zmrzliny přes příspěvek na lepší mobil až ke koupi domácího mazlíčka, podle věku dítěte.
„A k takové zkušenosti je bezpodmínečně nutné motivovat děti fyzickými penězi, tedy hotovostí. Platební karta, to je jako hrát si střílečky na počítači. Dítě utrácí virtuálně bez skutečných následků, když platí kartou nebo mobilem, snadno ztrácí přehled o svých útratách,“ doporučuje Martin Smrž. S tím souhlasí také Ivo Bečvář, i podle něj je lepší, když menší děti budou dostávat nejprve hotovost, protože účtům a virtuálním penězům ještě nebudou rozumět.
Žádost o hypotéku v těhotenství či na rodičovské? Jde to, ale… |
Za co děti nejčastěji utrácejí kapesné
Kapesné by mělo sloužit k úhradě výdajů na zábavu, na „choutky“. A které to v praxi jsou? „Nejčastěji (24 %) děti utrácí kapesné za hračky, elektroniku, počítačové hry nebo domácí zvířata. Často také za oblečení a kosmetiku (14 %). Šest procent dětí utratí největší část kapesného za kino, koncerty, festivaly, diskotéky a stejný počet jich utrácí za permanentky do fitness, pomůcky na sport a podobně,“ přibližuje další část průzkumu Suchý z Air Bank.
V mnoha případech však není kapesné od rodičů určeno jen na zábavu, ale u třetiny dětí také na nákup jídla a svačin. A tady často nastává „kámen úrazu“. Děti bohužel často volí fast food (16 %) a kupují si i energetické a sladké nápoje (5 %). Ty si dopřávají nejčastěji mladiství ve věku 13 až 17 let (17 %), výjimkou ale nejsou ani děti mladšího školního věku od 8 do 10 let (7 %).
„Energetické nápoje jsou přitom rizikové jednak kvůli cukru a jednak kvůli kofeinu. Evropský úřad pro bezpečnost potravin považuje u dětí a dospívajících za bezpečnou denní dávku kofeinu přibližně 3 miligramy na kilogram tělesné hmotnosti,“ vysvětluje Andrea Voříšková z FitNut Akademie.
Jak mluvit s dětmi o penězích, aby se naučily hospodařit |
„To znamená, že 40kilové dítě je na hraně denního limitu už po jedné běžné plechovce s 80 miligramy kofeinu. U velkých půllitrových plechovek se zhruba 150 až 160 miligramy kofeinu je limit výrazně překročen,“ doplňuje. Upozorňuje také, že u adolescentů je pití energeťáků spojeno s horším spánkem, nespavostí, nervozitou, bolestmi hlavy a celkově častější únavou přes den.
Podobně kritická čísla se týkají také cukru. „WHO doporučuje držet volné cukry pod 10 procenty denního energetického příjmu, ideálně pod 5 procenty – to snižuje riziko zubního kazu a nezdravého přibírání. U školáka to ideálně vychází přibližně do 25 gramů cukru za den. Jenže jedna plechovka energy drinku (250 ml) má tak 27 gramů cukru, tedy sama o sobě tento ideální limit překročí,“ dodává trenérka a odbornice na výživu Andrea Voříšková.
Chybí vám kapesné a hledáte brigádu? Vyberte si z aktuální nabídky brigád na portálu jobDNES.cz |
