Mít dostatečnou finanční rezervu je klíčové pro zvládání nečekaných životních situací, jako jsou výpadky příjmů, nenadálé výdaje nebo zdravotní komplikace. Ideální finanční rezerva by měla pokrývat alespoň tři až šest měsíců běžných výdajů domácnosti. Jenže do ideálu mají úspory Čechů hodně daleko, ačkoli nejnovější průzkum společnosti Home Credit ukazuje, že si lidé důležitost finanční rezervy začínají více uvědomovat a snaží se více spořit.
Přesto průzkum ukázal jen mírné zlepšení celkové situace. Zatímco loni nemělo žádnou rezervu 14 procent domácností, letos je to 11 procent. Čtvrtina Čechů pak disponuje rezervou pouze ve výši jednoho měsíčního příjmu nebo nižší. Více než pětinásobek měsíčního příjmu má naspořeno 26 procent domácností.
Kde to „vázne“
Podle průzkumu Home Creditu si více než 5 tisíc korun měsíčně odkládá 33 procent domácností, což je o 5 procent více než v minulém roce. Na druhou stranu, jak již bylo zmíněno, 11 procent domácností si stále neodkládá vůbec nic a dalších 11 procent dokáže ušetřit méně než tisíc korun měsíčně.
Jak průzkum ukázal, nejvíce se s úsporami potýkají domácnosti s příjmem do 25 tisíc korun, z nichž si 21 procent neodkládá vůbec nic a 30 procent jen velmi málo. Pozitivní zpráva je, že domácnosti s příjmem nad 60 tisíc korun a mladí lidé ve věku 18–26 let si často odkládají více než 10 tisíc korun měsíčně. Právě tyto dvě skupiny vykázaly v průzkumu Home Creditu nejvyšší nárůst rezerv.
Být nezávislý v penzi netáhne? Češi spoření DIP nerozumí, zůstává nevyužité |
Nárůst rezerv oproti loňsku hlásí také vysokoškolsky vzdělaní lidé (36 %) a svobodní (33 %). „Tato čísla ukazují, že i přes pozitivní trendy zůstávají mezi jednotlivými skupinami obyvatel výrazné rozdíly v možnostech tvořit finanční rezervy,“ upozorňuje Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Creditu.
Jiný průzkum, obdobné výsledky
Rozevírání nůžek, pokud jde o možnosti odkládat si stranou, potvrzuje také mezinárodní průzkum, který pro společnost Provident Financial provedla agentura Kantar v sedmi zemích Evropy. Podle něho mají Češi ke spoření slušný potenciál, protože až 52 procentům lidí u nás zůstane každý měsíc po odečtení základních výdajů minimálně pětina příjmu. Následují Poláci (35 %), naopak Maďaři s 23 procenty jsou až na chvostu.
Z druhé strany průzkum ukázal, že přibývá Čechů, kteří si za posledních 12 měsíců nebyli schopni dávat stranou žádnou částku. V letošním roce je to až 22 procent.
Přibývá lidí, kteří žijí od výplaty k výplatě
Rovněž šetření Provident Financial ukázalo, že nějakou částku měsíčně si dává stranou každý druhý Čech, což ovšem vypadá dobře jen na první pohled. V loňském roce se totiž jednalo o 54,5 procenta lidí, kteří si pravidelně spořili, zatímco letos je to jen 49 procent. Rumuni, Maďaři a Lotyši jsou na to ještě hůře, pravidelně spoří pouze třetina z nich. A co je ještě zásadnější, v letošním roce u nás výrazněji přibylo těch, kteří žijí od výplaty k výplatě. Zatímco loni to bylo 6,9 procenta, letos je to již 9 procent. To jsou poměrně alarmující čísla.
Zmapováno: Stavební spoření už předčí „spořáky“, vynáší přes čtyři procenta ročně |
„Meziroční pokles počtu lidí, kteří si v uplynulém roce pravidelně spořili, podle našich odhadů přímo souvisí s nárůstem počtu těch, kteří žijí od výplaty k výplatě. Loňský vývoj inflace, a především stále vysoké ceny potravin znemožnily slabší ekonomické skupině obyvatel ušetřit, přestože mzdy obecně spíše rostly a nezaměstnanost byla stabilní. Schopnost tvořit rezervu pro případné krizové situace se u nejohroženějších skupin domácností spíše zhoršuje, což není dobrý signál,“ komentuje výsledky průzkumu Petr Javůrek, hlavní analytik společnosti Provident Financial.
Nejvíce spoříme na krizi
Snaha vytvořit co největší finanční polštář se u Čechů promítá i do dlouhodobých finančních cílů. Zatímco ještě před rokem bylo podle průzkumu Provident Financial důležité šetřit si hlavně na penzi, letos jsou jejich priority jiné.
Hlavním finančním cílem je v současné době pro téměř polovinu respondentů vytvoření rezervy pro případ krize. Oproti loňskému roku roste také počet lidí, pro které je prioritou splatit své finanční závazky. V loňském roce to byla pětina, v letošním průzkumu se k tomuto finančnímu cíli přiznala čtvrtina.
Kam Češi své úspory ukládají
Co se naopak nezměnilo, jsou produkty, které lidé pro vytváření finančního polštáře využívají. „Spořicí účty zůstávají stále nejoblíbenějším nástrojem pro ukládání finančních rezerv. Využívá je 72 procent Čechů,“ potvrzuje Jaroslav Ondrušek, analytik společnosti Home Credit.
Uvažujete o stavebním spoření pro dítě? S tímhle je dobré počítat |
Oblíbený je rovněž běžný účet, který ovšem pro dlouhodobější spoření ideální určitě není, protože peníze zde nejsou nijak úročeny, a tedy v čase ztrácí na hodnotě. „Na běžném účtu si rezervu nechává 32 procent lidí, což je o sedm procentních bodů méně než loni,“ doplňuje Ondrušek. To je v zásadě dobrá zpráva. Za zajímavost podle Ondruška stojí zmínka, že lidé s nižším vzděláním a také ti, kteří bydlí v menších obcích do jednoho tisíce obyvatel, si uchovávají finanční rezervu doma v hotovosti.
Jak velký „polštář“ mít
Kromě toho, že je dobré rezervu ukládat tam, kde peníze nebudou ztrácet hodnotu, je pro mnoho lidí stále oříškem, jak si ji vůbec vytvořit. Například domácnost, která má běžné měsíční výdaje ve výši 30 tisíc korun by dle odborníků měla mít „dané stranou“ 90 tisíc až 180 tisíc korun. A jak doporučuje Petr Jermář, specialista na finance z portálu Banky.cz, ten, kdo pracuje v oboru, kde je vysoká nezaměstnanost, by měl mít v ideálním případě rezervu ještě vyšší.
Finance na dosah. Jak na penzijko, stavebko a DIP, abyste nepřišli o peníze |
Podnikatelé (OSVČ) by pak měli mít finanční polštář ve výši 6 až dvanácti měsíčních výdajů. „A to především kvůli nepravidelným příjmům a povinným odvodům,“ vysvětluje Roman Jasenovec, odborník přes finance z Triangle Family Office.
Jak si rezervu vytvořit
„Nejlepším způsobem, jak si ji vytvořit, je pravidelné odkládání i menších částek, které se postupně nasčítají,“ říká ekonom Miroslav Zborovský z Home Creditu. Doporučuje začít s realistickým plánem. Například s odkládáním 10 procent z každého příjmu. A tyto prostředky ukládat na spořicí účet nebo do jiných bezpečných finančních produktů.
S tím souhlasí také Ivo Bečvář, investiční analytik Sirius Finance: „Osobně říkám lidem, že by v součtu měli být schopní odkládat stranou alespoň 20 procent příjmů. Za minimum považuji 10 procent, přičemž současně je třeba mít plán, jak částku postupně navýšit.“
Zásadní je přitom disciplína. Tedy hned poté, co vám přijde mzda na účet, si část převést na jiný účet a s těmito penězi nepočítat na běžné výdaje. Protože pokud rezervu od běžných financí neoddělíte, rychle se rozkutálí.
Brigáda pro studenty je vždy přínos. A nejde jen o peníze |
„Doporučuji rozdělit ji na dvě části. Finance na jeden až tři měsíce mít okamžitě dostupné na spořicím účtu, zbytek uložit například na termínovaný vklad s dostupností třeba 30 dní. Teprve část nad rámec nezbytné likvidity má smysl investovat,“ doplňuje Jasenovec.
Snad ještě důležitější je pak pravidelnost. „V JA Czech učíme mladé lidi, že i malé částky mají obrovský efekt, pokud se ukládají systematicky,“ říká Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace Junior Achievement a dodává: „Pokud si tuto disciplínu osvojí už studenti, v dospělosti budou lépe připraveni na životní výzvy a stabilní budoucnost.“
Pro mnoho rodin je totiž stále těžké o penězích vůbec mluvit, protože to prostě není standard. „A právě proto to trénujeme už se studenty. Jeden učitel mi řekl, že díky JA programu začali jeho žáci doma poprvé s rodiči otevírat téma rodinného rozpočtu, ale i zaměstnání rodičů. To je obrovský posun, protože finanční gramotnost nezačíná v učebnici, ale otevřenou komunikací v rodině,“ zdůrazňuje Smrž.
Jak v rozpočtu najít volné peníze
Pokud je rodinný budget větší, bude odkládání peněz snazší, tedy aspoň na první pohled. Praxe totiž ukazuje něco jiného. „Často právě lidé s vyššími příjmy mají větší problém s rozpočtem, protože s rostoucím ‚jídelníčkem‘ se přestává myslet na rezervu,“ konstatuje Roman Jasenovec. Proto doporučuje všem, ať už s nižšími nebo vyššími příjmy, začít přesně sledovat své měsíční náklady a vytvořit si rozpočet, který tvorbu rezervy zahrne.
Přinášíme unikátní žebříček DIPů. Kdo nabízí nejlepší spoření na penzi? |
Jak ale na to? Pro začátek je nutné být k sobě maximálně upřímný a přiznat si, co všechno platím a dát si to na papír, do tabulky, nebo do nějaké aplikace. „Samotný fakt, že to vidím černé na bílém dokáže lidem otevřít oči,“ říká Ivo Bečvář.
V praxi se ukazuje, že největší „zásek“ do rozpočtu dělají často drobnosti. Dohromady to totiž může být překvapivě velká částka. „Když se studenty děláme cvičení na domácí rozpočet, většinou zjistí, že nejvíce peněz mizí v malých položkách – káva, svačiny, aplikace. Jeden student spočítal, že jen na fast foodu utratí přes tisíc korun měsíčně. Když si to uvědomil, rozhodl se polovinu dávat do své ‚rezervní krabičky‘,“ ukazuje na příkladu častou realitu Smrž a dodává: „Taková drobná změna může být klíčem k vytvoření rezervy.“
Chcete si výtvářet úspory? Najděte si lépe placenou práci na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
