Pokud jste ještě nepodali daňové přiznání, máte na to už jen pár dnů. Posledním dnem pro elektronické podání je pátek 2. května 2025. Kdo tento termín prošvihne, může využít služby daňového poradce, což posune termín o měsíc.
Ohlídejte si termíny:
- pro elektronické daňové přiznání: 2. května 2025
- pro podání daňovým poradcem či advokátem: 1. července 2025
Jak vyplnit a podat daňové přiznání online
Elektronické formuláře pro daň z příjmů fyzických osob jsou dostupné na portálu MOJE daně. V rozbalovací nabídce pro Daň z příjmů fyzických osob lze vybrat buď zjednodušený formulář, nebo klasické daňové přiznání.
Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to? |
Ideální je využít elektronické formuláře finanční správy na portálu Moje daně, které již nabízejí velmi dobrý komfort – od průvodce při vyplňování přes průběžnou kontrolu až po nahrání nezbytných příloh a odeslání.
Elektronicky musejí přiznat své příjmy za rok 2024 všichni živnostníci, drobní podnikatelé a další OSVČ, kteří mají ze zákona zřízenou datovou schránku.
Obsah |
Nesplnění daňových povinností se razantně prodraží. Pokuta za neodevzdání daňového přiznání činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně a maximální částka pokuty je podle daňového řádu může dosáhnout až částky 300 tisíc korun.
„Pokuta za neodevzdání daňového přiznání je předepsána, když je zpoždění delší než pět dní,“ upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Novinka pro OSVČ Přehled o příjmech a výdajích jedině online
Kromě daňového přiznání mají živnostníci a další OSVČ povinnost odevzdat také přehledy o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a své zdravotní pojišťovně.
A pozor. Od 1. ledna 2025 dochází k významné změně pro OSVČ. Pokud máte zpřístupněnou datovou schránku, která vám byla zřízena ze zákona, musíte veškerá podání a úkony vůči ČSSZ, k nimž je předepsán tiskopis, provádět výhradně elektronicky. Tato povinnost se vztahuje i na podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok 2024.
Nutnost dodržení minimálních záloh na pojistném
V případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeny měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Při podnikání na hlavní činnost po celý rok 2024 činí nová měsíční záloha od odevzdání přehledu jednu dvanáctinu vypočteného ročního pojistného, vždy však musí být dodržena alespoň minimální měsíční záloha. „V roce 2025 činí minimální měsíční záloha 3 143 Kč u zdravotního pojištění a 4 759 Kč u sociálního pojištění,“ sděluje Ivanco.
Kdo neplatí zálohy na pojistném
OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v některých případech nemusí platit zálohy na pojistné. Například zálohy na zdravotní pojištění neplatí podnikající zaměstnanci, kteří doplatí zdravotní pojištění jednorázově po podání přehledu. U sociálního pojištění se neplatí zálohy tehdy, pokud hrubý zisk z vedlejší činnosti nepřesáhne stanovený limit a nevznikne tak vůbec povinnost pojistné platit.
„Při výkonu vedlejší činnosti po celý kalendářní rok se sociální pojištění za rok 2024 neplatilo do hrubého zisku 105 520 korun, za celý rok 2025 to bude do hrubého zisku 111 736 korun,“ upřesňuje Ivanco.
Daně 2024: Nezapomeňte nahlásit osvobozené příjmy. Pokuty bývají razantní |
Kdy platí OSVČ zálohy na dani z příjmu
Osoby samostatně výdělečně činné, kterým vyšla roční daň z příjmu za rok 2024 do 30 000 korun, nemusejí během roku platit zálohy na dani z příjmu a daň doplatí jednorázově.
Pokud je roční daň z příjmu od 30 000 do 150 000 korun, potom se platí pololetní zálohy ve výši 40 % vypočtené daně z příjmu a jestliže je roční daň z příjmu nad 150 000 korun, tak se platí již čtvrtletní zálohy ve výši 25 % vypočtené daně z příjmu. „Například podnikatel s roční daní z příjmu za rok 2024 ve výši 60 000 korun bude platit do 16. června 2025 zálohu ve výši 24 000 korun a do 15. prosince opět ve výši 24 000 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco.
Podnikající zaměstnanci daňové zálohy většinou neplatí
Zaměstnanci přivydělávající si podnikáním neplatí ze samostatné výdělečné činnosti daňové zálohy, pokud dílčí základ daně ze zaměstnání tvoří alespoň polovinu celkového daňového základu. Pokud je však dílčí základ daně ze zaměstnání v rozmezí 15 % až 50 % celkového daňového základu, tak se již zálohy platí, a to v poloviční výši oproti standardní situaci.
„Z hrubé mzdy ze zaměstnání je však podnikajícím zaměstnancům klasicky odváděna zálohová daň z příjmu, která se následně uvádí do daňového přiznání,“ dodává daňová poradkyně.
Hledáte lépe placenou práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
