V Rakousku se společnost Liebherr orientuje na výrobu chladniček. Ke konci loňského roku tamní zaměstnanci pobírali 90 procent mzdy a zůstaly jim všechny původně slíbené mimořádné odměny. Tímto způsobem se společnost snažila překlenout období nedostatku nových objednávek bez masového propouštění, píše portál Der Standard. I přes slabší produktivitu si však rozhodnutí chválí.
Rakouská průmyslová výroba dlouhodobě stagnuje a nezaměstnanost postupně roste. Konkrétně tamního výrobního sektoru se současná krize dotýká vůbec nejvíce. Společnosti Liebherr se ale na rakouském trhu do propouštění svých lidí v loňském roce příliš nechtělo, a proto se vedení podniku v Lienzi o více než 1 400 pracovnících rozhodlo zaexperimentovat.
Tokio zavede čtyřdenní pracovní týden. Chce dát lidem více času na rodinu |
„Rok 2024 byl pro nás nejtěžší v historii,“ přiznal pro Der Standard obchodní ředitel výrobního provozu společnosti nedaleko města Lienz Lucas Nerud. Firmě se přitom v předchozích letech poměrně dařilo, a to zvlášť během koronavirové pandemie. Následně ale nastal prudký pokles poptávky, který způsobila mimo jiné vysoká inflace i úrokové sazby.
Čtyřdenní pracovní týden jako reakce na krizi
V provozech společnosti Liebherr však pracuje kvalifikovaná pracovní síla. Zaměstnanci procházejí náročnými školeními, které trvají i několik týdnů. Rakouská míra nezaměstnanosti je přitom dlouhodobě nízká, takže přilákání nových pracovníků není pro tamní firmy dlouhodobě snadné.
Rakouská populace stárne, stále více lidí odchází do důchodu. O práci v tamním průmyslu není dlouhodobě zájem. Zvlášť na východotyrolském trhu, kde společnost Liebherr v případě Rakouska působí. Tamní trh práce je vyčerpaný. „Věděli jsme, že když lidi necháme odejít, už se nikdy nevrátí,“ říká obchodní ředitel firmy Holger König.
Kratší pracovní týden? S nástupem AI a mladších generací nemusí být utopií |
I proto se tu pracovní týden od loňského října do prosince zkrátil. Ke zlepšení situace totiž mělo podle původního plánu dojít v lednu letošního roku, kdy mělo dojít k přesunu části výroby do Lienzu z Francie.
Smíšené výsledky
Podle portálu Der Standard byly výsledky čtyřdenního pracovního týdne v případě rakouského podniku smíšené. Produktivita se proti běžnému provozu nezvýšila. Provoz je totiž do velké míry automatizovaný a stroje v halách kvůli čtyřdennímu pracovnímu týdnu stály o jeden den navíc.
Výsledky jsou však odlišné proti mnoha jiným experimentům, které na toto téma po Evropě v minulých měsících a letech proběhly. Příkladem je loňské půlroční testování čtyřdenního pracovního týdne v Německu, které organizovala novozélandská skupina 4 Day Week Global.
Kdo vyzkoušel, už nechce jinak. Němci vyhodnocují čtyřdenní pracovní týden |
Podle závěrečné zprávy mělo 73 procent účastníků německého testování prohlásit, že jsou připraveni tuto změnu zavést natrvalo nebo experiment prodloužit. Podobné testy novozélandská skupina provedla již také ve Velké Británii či Jihoafrické republice.
Firma by rozhodnutí zopakovala
I přesto, že v případě rakouské firmy nedošlo k růstu produktivity, nevnímá vedení podniku rozhodnutí o zavedení čtyřdenního pracovního týdne za chybné. „Udělali bychom to znovu. V našem případě se totiž dalo předvídat, že se výroba opět oživí,“ doplňuje König. Dodává, že firmě se povedlo překonat období poklesu poptávky a od ledna letošního roku se výroba opět zvýšila. I proto se udržení pracovní síly z dnešní perspektivy jeví jako správné.
Zkrácení pracovního týdne v rakouské společnosti přijali i tamní zaměstnanci, a to i přes nižší mzdy. Věděli totiž, že je to pouze na omezenou dobu. „Pro mnoho pracovníků to bylo optimální. Měli díky tomu mnohem více volného času,“ uzavřel jeden z pracovníků pro Der Standard.
Hledáte lepší práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
