Rozmach robotizace a automatizace Číny v posledních letech způsobil masivní revoluci ve výrobě. Tváří v tvář celní válce se asijské velmoci daří držet nízké výrobní náklady, zejména díky eliminaci pracovní síly. Právě mzdy se totiž pro většinu společností po celém světě řadí mezi nejvýraznější podnikové náklady, píše The New York Times.
Čínské továrny dnes na každých 10 tisíc dělníků disponují více roboty než v případě Spojených států amerických, Japonska či Německa. Podle Mezinárodní federace robotiky jsou v tomto ohledu dále už jen Singapur anebo Jižní Korea.
Země reaguje na stárnutí populace
Masivní automatizaci výroby podporuje zejména čínská vláda. Ta si uvědomuje, že pracovní síla rychle stárne. Místa ve výrobních provozech navíc přestávají být pro většinu Číňanů zajímavá. Odborníci tvrdí, že právě demografické krize je hlavním faktorem, který zemi žene kupředu. Každý rok se narodí o dvě třetiny méně dětí než v roce 1987. Většina mladých navíc nemíří do továren, ale na čínské univerzity. Řada z nich přitom na ty technicky orientované, jejichž popularita je v případě Číny výrazně vyšší než v USA.
Neskloníme se před barbarem, hlásá Čína. USA zvýšily cla na celkem 145 procent |
Právě robotika je aktuálně velmi důležitým oborem, ve kterém má země ambici stát se světovou velmocí. Potvrzují to mimo jiné i některé symbolické kroky. Na start nedávného běžeckého v Pekingu se totiž kromě 12 tisíc lidských soutěžících postavilo také 20 humanoidních robotů. Ačkoliv do cíle dorazila jen třetina z nich, čínský vzkaz byl jasný. Roboti jsou budoucnost.
„Cílem je vytvořit z robotiky nový byznys srovnatelný s elektromobily,“ komentuje situaci Che Liang, šéf společnosti Yunmu Intelligent Manufacturing, jež patří mezi lídry ve vývoji humanoidních robotů.
Do robotizace v Číně investují i malé firmy
Do automatizace navíc začínají investovat i malí hráči, tedy firmy, které se ještě poměrně nedávno spoléhaly na levnou lidskou pracovní sílu. I tyto drobné podniky začínají investovat do automatizace své výroby, aby dokázaly uspět na silně konkurenčním trhu.
„Lidský dělník může pracovat osm hodin denně. Stroj jede 24 hodin bez přestávky,“ prozrazuje čínský podnikatel Elon Li, který provozuje menší podnik na výrobu grilů. Ještě před třemi lety obdržel nabídku na pořízení robotického ramena do jeho provozu za 120 tisíc amerických dolarů (asi 2,8 milionu korun). Nyní ale tato cena byla až třikrát nižší.
Obáváte se, že vás roboti připraví o práci? Najděte si včas novou práci na internetovém portálu jobDNES.cz |
Čína opět přihazuje. Odvetná cla na dovoz z USA zvedla na 125 procent |
Větší čínské firmy jdou ještě o něco dál. Automobilka Zeekr, která vyrábí elektromobily v přístavním městě Ning-po, zvýšila počet robotů ve své továrně během čtyř let z 500 na 820. A další stále přibývají. Autonomní vozíky zde převážejí hliníkové bloky do pece, kde se roztaví a následně se odlijí do tvarů karoserií. Ty pak robotická ramena svařují do finální podoby. Část výroby je zde navíc zcela bez lidské přítomnosti. Roboti v takových částech provozu fungují i v úplné tmě, proto podniky šetří další náklady.
V takové chvíli často přichází na řadu hlas odborů. Ten ale v případě Číny skoro žádný není. Právě absence ochrany lidské pracovní síly dává Číně na tomto poli rovněž důležitou konkurenční výhodu třeba proti firmám v Evropské unii. Ty jsou totiž svázané nespočtem regulací a legislativních překážek.
Poker velmocí. Čína zvýšila odvetné clo na zboží z USA ze 34 na 84 procent |
Ačkoliv automatizace je nejen v Číně na stále vyšší úrovni, některá pracovní místa se minimálně zatím nahradit nepodařilo. Například instalace kabelových svazků. Odborníci ale říkají, že i do této oblasti automatice brzy nejspíš brzy pronikne, a i proto rostou mezi zaměstnanci obavy. „Mám jen středoškolské vzdělání a bojím se, že mě jednou nahradí stroj,“ uzavírá pro The New York Times Keng Jüan-ťie, který v rámci svého zaměstnání řídí vysokozdvižné vozíky.
