Trh práce se za dvacet let výrazně změnil. Česko míří k ekonomice služeb

Český pracovní trh se od roku 2005 výrazně proměnil, zejména v důsledku pokroku. „Novodobé jevy jako technologizace nebo globalizace, ale i nové společenské hodnoty jako je ochrana přírody, mají hluboké dopady na to, jak a ve kterých odvětvích pracujeme,“ říká Linda, Kunertová, ekonomka se zaměřením na pracovní trh.

Celosvětový trend aktuálně ukazuje na ubývání počtu zaměstnanců na pracovních pozicích, které jsou namáhavé či obecně manuálně náročné. „Výroba se přesunuje do zemí levnějších, tedy nejčastěji do Asie,“ popisuje Kunertová.

Změny českého pracovního trhu jsou pak za posledních dvacet let značné. „V zemědělství za tu dobu ubyla třetina zaměstnanců, v těžbě a dobývání dokonce dvě třetiny,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Nový trend na trhu práce: Co teď udrží lidi ve firmách? Klasické benefity už nestačí

Částečně se snížení zaměstnanců dotklo i sektoru stavebnictví. Tam však výčet nekončí. „Proti dřívějšímu významu se razantně zmenšilo také hutnictví a hornictví, které byly zejména na Ostravsku dříve jedním z hlavních pilířů trhu práce,“ doplňuje Hana Vincourová, analytička organizace Evropa v datech.

Z takzvaného primárního a sekundárního sektoru se tak lidé v Česku přesouvají do sektoru terciárního – do oblasti služeb. „Už teď tvoří nadpoloviční většinu trhu práce,“ dodává Linda Kunertová.

Pracovní síla se přelévá zejména do informačních a komunikačních činností. „Dále do profesních, vědeckých a technických činností a v neposledku do zdravotní a sociální péče,“ popisuje Holý. Tam je nárůst zaměstnanců způsobený rostoucím počtem seniorů, s tím se pojí také vyšší nároky na péči.

Výpovědi bez důvodu trh práce nerozhýbou, bojí se analytik. Varuje před opakem

U ostatních sektorů pak za změnami stojí pravděpodobně technologický pokrok. „Změny ve struktuře pracovních pozic, po kterých je poptávka, zkrátka doprovázejí celkové změny ve společnosti týkající se rozvoje moderních technologií, jako je internet, obecně digitalizace, automatizace a elektronizace,“ informuje Vincourová.

Každý je dnes specialista

Že Česko směřuje prakticky stejným směrem jako zbytek Evropy, pak ukazují souhrnná data. „V odvětvovém pohledu byl nejvýraznější nárůst pracovních míst právě u informačních a komunikačních činností, kde se počet pracujících v EU-27 zvýšil z pěti milionů v roce 2008 na takřka osm milionů v roce 2024,“ dodává Holý. Vůbec nejvýraznější nárůst pak nastal u specialistů, kterých bylo v roce 2008 v EU celkem 26 milionů. „A loni už přes 45 milionů,“ poukazuje Holý.

Postupný nárůst vzdělanosti populace vyprofiloval násobně více specialistů a počty na nespecializovaných pozicích a zejména firmy v sektorech jako zemědělství nebo těžba a dobývání zaměstnance ztrácejí. „Ve všech státech EU (s výjimkou Německa, kde byl již tehdy velmi nízký) klesá počet obyvatel 15–64 let, kteří dosáhli pouze nízkého vzdělání, v celku EU se snížil o více než čtvrtinu,“ přibližuje Holý. Naopak počty vysokoškolsky vzdělaných osob v EU se zvýšily přibližně o polovinu.

Trh práce matky s dětmi nechce. Stát tím přitom přichází až o 10 miliard ročně

Zajímavý vývoj se dá také očekávat v příštích deseti letech. Podle analýzy Budoucnost českého pracovního trhu, která vznikla ve spolupráci Boston Consulting Group, Aspen Institute a MPSV do roku 2035 každá dvacátá pozice zanikne a každá šestá pozice naopak nově vznikne.

„Nejohroženějšími pozicemi se stanou specialisté v oblasti práva a podobných oblastech, po nich budou následovat umělci a na třetím místě také kadeřníci, kosmetici a podobně,“ popisuje Vincourová. Vlivem automatizace pak přebytek pracovníků může nastat také na pozicích, které souvisejí s obsluhou strojů na výrobu potravin. Nové pozice, které pravděpodobně teprve vzniknou, se pak ve velké míře dotýkají zejména digitalizace, internetu a obecně moderních technologií.