„Stereotypní představa o starém a nemohoucím seniorovi, která u nás ve veřejném prostoru skutečně převažuje, ovlivňuje i psychiku našich stárnoucích a starých spoluobčanů,“ upozorňuje sociolog Martin Potůček.
Podle průzkumů se navíc tímto způsobem často nevnímají ani sami senioři. „Samotní lidé ve věku 55 let a více se na označení senior většinou necítí, dokonce i ve věkové kategorii 70 až 74 let je těch, kteří by sami sebe označili za seniora, pouze polovina,“ říká Jan Burianec z výzkumné agentury STEM/MARK.
Aby lidé víc spořili. Svůj budoucí důchod nově uvidí v elektronickém bankovnictví |
Tato zažitá představa tak v současné české společnosti není pravdivá. „Senioři jsou svým způsobem života a životními podmínkami velmi různorodí,“ dodává Potůček.
A potvrzují to i současné trendy. V České republice se podobně jako v USA či Asii začíná tvořit nová a bonitní generace seniorů. „Do této skupiny bonitních lidí v předseniorském (od 55 let) a přímo seniorském věku (65 a více let), může v Česku patřit odhadem až milion lidí,“ odhaduje Burianec.
Od ostatních seniorů se tato skupina výrazně liší například tím, že při odchodu do starobního důchodu mají shromážděný majetek, díky kterému pak v penzi nestrádají. „Znamená to, že jsou majetkově natolik zajištěni, že by svůj starobní důchod vlastně ani nepotřebovali,“ uvádí sociolog Potůček. Na tuto skupinu mimo jiné reaguje i komerční sektor, a to tzv. stříbrnou ekonomikou.
Práce do 67 let děsí 70 procent pracujících, víc investují na vlastní penzi |
Pro tuto generaci je také typické, že právě budováním, potažmo ochranou rodinného bohatství strávila většinu svého života, ne-li celý život. „Mnoho z těchto důchodců vlastní své domovy, často bez hypoték, což výrazně snižuje jejich měsíční výdaje. Někteří z nich dokonce vlastní více nemovitostí, které jim generují další pasivní příjem,“ říká Josef Podlipný, partner a vedoucí obchodu společnosti Fichtner Wealth Managers.
Někteří si dokonce stále ještě přivydělávají, a to ačkoli už jsou ve starobním důchodu. „Podle našeho výzkumu se většina (63 procent) pětapadesátiletých a starších označila za průměrně zajištěné. Ve zbývajících dvou pětinách však výrazně převažují ti, kteří se považují za solidně či velmi dobře zajištěné, nad těmi, kteří hodnotí svou domácnost jako špatně finančně zajištěnou,“ dodává Burianec.
Jak získat majetek
Nadprůměrně dobře zajištění důchodci samozřejmě v Česku existovali i v minulosti. „Zavedení tržního hospodářství po listopadu 1989 však vedlo k obrovským majetkovým přesunům jak v možnostech výdělku, podnikání a investování, tak v masivní privatizaci vlastnických práv k dříve státnímu, později obecnímu bytovému fondu,“ popisuje sociolog Potůček. I zde tak mohli dnes dobře zajištění senioři získat své majetky. Může ale jít také o výsledek celoživotního úsilí, o dědictví, se kterým následně rozumně hospodařili, nebo o výsledek investic do různých finančních nástrojů.
Změna v důchodech. Dopis o zvýšení už do schránek automaticky chodit nebude |
Ne vždy jde o seniory, kteří jsou bonitní na základě štědrého starobního důchodu. „Tučných důchodů u nás moc není. Důchodců s důchody nad 50 tisíc korun bylo v roce 2023 jen necelých třináct set a představovali jen kolem půl procenta všech starobních důchodců,“ uvádí Potůček.
Skupina seniorů s tučnými starobními důchody a skupina bonitních seniorů se tak podle dostupných dat nepřekrývají. Právě nastřádaný majetek totiž bonitním seniorům poskytuje komfort a zajištění, ať už na starobní důchod dosáhnou nebo ne a bez ohledu na jeho výši.
Spoření na důchod od A do Z. Proč si spořit a jak nám pomůže stát |
Tato nová generace se liší také způsobem, jakým svůj čas v penzi tráví. Nežijí totiž pasivně. „S vyšší finanční stabilitou pak souvisí i aktivnější trávení času, tito lidé jsou i častěji online, zajímají se o zpravodajství z Česka i ze světa, spolupodílí se na komunitním životě a podobně,“ dodává Burianec.
Penze je tak pro tuto generaci synonymem ne pro nemohoucnost a pasivitu, ale pro finanční stabilitu, zážitky či osobní růst. „Tato změna přináší pozitivní dopady nejen pro důchodce samotné, ale i pro celou společnost,“ myslí si Josef Podlipný.
Model zdravého stárnutí
Tím se Česko více přibližuje zahraničnímu modelu, kde tato generace seniorů již nějakou dobu ve společnosti existuje. Například Švédové se dožívají výrazně vyššího věku prožitého ve zdraví než Češi. A je to způsobeno především jejich odpovědnějším a aktivnějším přístupem k životu.
„Zdravěji jí, více sportují, a jejich vláda jim ani jejich přístup k alkoholu nijak neusnadňuje. U nich pozitivně a u nás negativně působí sebevnímání toho, co si ještě mohou a měli by dovolit,“ dodává Martin Potůček. Právě k tomuto zdravějšímu modelu ale nyní nová generace seniorů tíhne a směřuje.
Trend navíc ukazuje, že do budoucna by tato skupina seniorů mohla být ještě bonitnější. „Dlouhodobě sledujeme, že nejenom stárnoucí populace zvyšuje své nároky na vše, co je spojeno s jejich každodenním životem. Poroste tak i objem peněz, kterými budou disponovat. Vliv na to má i stále se zkvalitňující zdravotní péče a doba délky dožití,“ uzavírá Jan Burianec z výzkumné agentury STEM/MARK.
Chcete se také mít v penzi dobře? Najděte si dobře placenou práci na pracovním portálu jobDNES.cz |
