Jedenapadesátiletá Španělka Montse Aguilarová koncem června začala v odpoledních hodinách uklízet ulice v Barceloně. Večer při návratu domů se jí udělalo nevolno a ani přivolaní záchranáři jí už nedokázali pomoci.
„Na konci směny, kolem 21.30, se vrátila domů a požádala svou starší matku, aby připravila večeři, protože se necítí dobře. Také napsala kamarádovi zprávu, že cítí křeče v pažích, hrudníku a krku,“ uvedl pro portál Bloomberg její švagr Manuel Ceacero.
Podle jeho slov už během odpoledne volala jeho ženě, že se v takových vedrech nedá pracovat. „Byla přidělena do oblasti kolem katedrály, kde jsou ulice opravdu úzké a horké, zápach znemožňoval dýchání, měla na sobě plastový pracovní oděv, nesla těžký koš a koště – bylo to nelidské,“ uvedl Ceacero.
Požáry, bouřky i omezení na Eiffelově věži. Podívejte se, jak Evropu svírá vlna veder |
Rodina Aguilarové aktuálně čeká na výsledky pitvy, která oficiálně určí příčinu úmrtí. Ať už bude výsledek jakýkoli, rodina se podle Ceacera případ chystá řešit soudní cestou.
Úřady již zahájily vyšetřování společnosti FCC, pro kterou zemřelá žena pracovala. Společnost FCC se k případu odmítla vyjádřit.
„Protokol byl zvrácený, protože ponechával veškerou odpovědnost na pracovnících – byli to oni, kdo rozhodoval, zda se napijí vody jednou, nebo stokrát,“ řekl Lluís Lampurlanes, tajemník městských úklidových služeb v odborovém svazu UGT v Barceloně. „Potřebujeme další opatření, protože vlny veder jsou častější a delší – ale odpadky z ulic stejně zmizet musí,“ doplnil.
Radnice v Barceloně už zpřísnila protokoly pro práci během veder, pracovníci by si v horkém počasí měli každou hodinu udělat pětiminutové přestávky na hydrataci. Vedra ovšem netrápí pouze Španělsko.
Očistec v horku na asfaltu. Jak se pracuje dělníkům, když teploty překročí třicítku |
Podle agentury Bloomberg v Itálii zemřeli při práci kvůli extrémnímu horku nejméně tři lidé. Minulý týden vláda italské premiérky Giorgie Meloniové zavedla celostátní protokoly pro podniky, aby chránila pracovníky před vysokými teplotami. Nová opatření zahrnují potenciální zkrácení pracovní doby a možnost přerušení či zastavení provozu, pokud teploty dosáhnou určitých úrovní.
Legislativní opatření přijali letos v létě také ve Francii. V Řecku ministerstvo práce omezilo v některých oblastech práci venku od 11.00 do 17.00, včetně Atén a Soluně, jelikož několik regionů tento týden zaznamenalo teploty nad 40 stupňů Celsia. Opatření uleví například doručovatelům a kurýrům.
2 300 úmrtí v souvislosti s vedry
Na spojitost mezi extrémním horkem a úmrtími v Evropě se zaměřili také vědci. Ve středu zveřejnili první takzvanou rychlou atribuční studii, která hodnotí, nakolik za nedávnými úmrtími stojí změna klimatu. Výsledky ukazují, že mezi 23. červnem a 2. červencem zemřelo v důsledku vlny veder přibližně 2 300 lidí ve dvanácti evropských městech, včetně Barcelony.
Výzkum vedl tým z Imperial College London a London School of Hygiene and Tropical Medicine. Podle vědců při letošních vlnách veder zemřelo více lidí než při ničivých povodních ve Valencii v roce 2024 nebo v severozápadní Evropě v roce 2021.
Přístup k pitné vodě či práce z domova. Na co má zaměstnanec nárok při vedrech |
„Tato čísla představují skutečné lidi, kteří v posledních dnech kvůli extrémnímu horku přišli o život,“ uvedla Friederike Ottová, klimatoložka z Imperial College a spoluautorka zprávy. „Počet úmrtí v důsledku veder se může rapidně zvýšit, když teploty dosáhnou určitých prahových hodnot, které zranitelné lidi tlačí na hranici možností. Zvýšení teploty během vlny veder o pouhé 2 nebo 4 stupně může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí pro tisíce lidí,“ doplnila.
Z celkového odhadu 2 300 obětí vědci spojují přibližně 1 500 případů přímo s vlivem klimatické změny. Ta podle jejich modelů zvýšila teploty v daných lokalitách o 1 až 4 stupně Celsia. Bez globálního oteplování by se dvě třetiny těchto úmrtí podle nich pravděpodobně nestaly.
Úřady bojují proti vedru. Tropy přinesly home office i kratší pracovní dobu |
Podle spoluautora studie Garyfallose Konstantinoudise budou oficiální statistiky úmrtí v důsledku extrémního horka dostupné za několik týdnů či měsíců. Upozorňuje na to, že může být řada případů podhodnocena.
„Příznaky úpalu jsou klinicky často přehlíženy, zejména u starších lidí, kde se překrývají s jinými zdravotními potížemi,“ řekl Konstantinoudis. „Je velmi těžké rozlišit, zda někoho hospitalizovali kvůli úpalu, který spustil další zdravotní komplikace, nebo zda byla hlavní příčina hospitalizace například chronické onemocnění,“ dodal.
Hledáte práci v kanceláři? Vyberte si ze široké nabídky administrativních pozic na portálu jobDNES.cz |
