Živnost si letos založily už tisíce Čechů. Podnikání při zaměstnání má určité výhody

Během prvních šesti měsíců tohoto roku si živnost založilo téměř 40 000 lidí a nových firem i živnostníků vzniklo celkem 67 tisíc. Oproti loňsku se zároveň výrazně snížil počet zaniklých firem a OSVČ, a to o celou třetinu. Vyplývá to z aktuálních dat společnosti Imper, která sdružuje detailní informace o veškerých subjektech podnikajících v Česku.

„Po letech turbulencí se tak potvrzuje optimismus a důvěra v ekonomiku, kterou Češi promítají do svého podnikání,“ říká Tomáš Berger ze společnosti Imper. Z dat zároveň vyplývá, že svou činnost ukončují živnostníci nejčastěji v březnu, v období spojeném s daňovým přiznáním.

„Vedle mladých do 35 let, kteří tvoří dvě třetiny všech nově podnikajících, roste i počet těch, kteří začínají po padesátce – ať už v rámci kariérního restartu, nebo pro větší svobodu a smysluplnost práce,“ dodává Jiří Suchý z Air Bank, která aktuálně mapovala další detaily o podnikání Čechů.

Data společnosti Dun & Bradstreet Czech Republic ukázala, že nejaktivnější skupinou, která se pouští do podnikání, jsou tradičně mladí do 35 let, kteří tvoří 64 % všech nově založených živností a firem. Mladí do 25 let se nejčastěji věnují IT, reklamě nebo e-commerce. Mezi 26 a 35 lety přibývá podnikatelů ve stavebnictví, dopravě či ve vzdělávání.

Mantra dnešní doby: Žít, pracovat, vyhořet. A znovu od začátku. Co s tím?

Do podnikání se velmi často pouštějí i lidé, kteří jsou zaměstnaní. Důvodů, proč se rozhodnou založit živnost a dál přitom pracovat, bývá řada.

Někteří si potřebují přivydělat, aby utáhli například hypotéku a chod domácnosti. Další nemají odvahu opustit zaměstnání a vrhnout se do podnikání naplno, protože potřebují mít jistotu pravidelného výdělku. Jiní se do podnikání pouštění opatrně, aby si vyzkoušeli, zda má jejich podnikatelský záměr šanci na úspěch.

Pokud uvažujete o tom, že zkusíte během roku při zaměstnání podnikat, přinášíme servis daňových rad a doporučení, s čím je třeba počítat a jak se dá ušetřit na odvodech.

Jak je to s daňovým přiznáním

Kdo chce zahájit podnikání při zaměstnání v průběhu roku, většinou se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, což přináší určité výhody, zejména u odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Počítejte ale s tím, že nejspíš budete muset za rok 2025 podat sami daňové přiznání.

„Vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je možné zahájit v libovolném termínu. Zaměstnanci, kteří budou mít za rok 2025 další zdanitelný příjem mimo zaměstnání vyšší než 20 000 korun, tedy i ze samostatné výdělečné činnosti, si však musí sami podat a vyplnit daňové přiznání,“ upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Do daňového přiznání se podle daňové poradkyně uvádí samozřejmě všechny zdanitelné příjmy, tedy ze zaměstnání i z podnikání a nedílnou přílohou daňového přiznání bude potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele.

Vedlejší versus hlavní činnost

Výhodou vedlejší samostatné výdělečné činnosti je, že při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, tak jako je tomu v případě výkonu hlavní činnosti, což při nižším zisku přináší významnou úsporu.

Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění od 1. 1. 2025

• hlavní činnost 4 759 Kč
• vedlejší činnost 1 496 Kč

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohy od 1. 1. 2025

• hlavní činnost 16 295 Kč
• vedlejší činnost 5 122 Kč

„Ze zaměstnání platí podnikající zaměstnanci sociální a zdravotní pojištění ve stejném rozsahu jako ostatní zaměstnanci,“ dodává Gabriela Ivanco.

Kdy se neplatí sociální pojištění

V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, jestliže je hrubý zisk do limitu, přičemž hrubým ziskem se rozumí rozdíl mezi příjmy a souvisejícími výdaji. Pro celý kalendářní rok 2025 je limitem pro neplacení sociálního pojištění z podnikání při zaměstnání hrubý zisk do 111 736 korun.

Ale pozor, pokud začne zaměstnanec vykonávat svoji vedlejší samostatnou výdělečnou činnost až v průběhu roku, tak se limit poměrně snižuje, na což je potřeba pamatovat. Při překročení limitu se již sociální pojištění platí, vždy však ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je 55 % daňového základu a sazba pojistného je 29,2 %.

„Například při zahájení vedlejší samostatné výdělečné činnosti od srpna je limitem pro neplacení sociálního pojištění hrubý zisk do 46 552 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco.

Zdravotní pojištění se platí vždy, ale jednorázově

Podnikající zaměstnanci platí zdravotní pojištění z dosaženého zisku ze samostatné výdělečné činnosti vždy, i když je pouze v řádech tisícikorun a nevzniká povinnost platit sociální pojištění. V tomto případě se podmínky pro odvody u zdravotního a sociálního pojištění liší.

Zdravotní pojištění se vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu a sazba zdravotního pojištění činí 13,5 %. Počet měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti během roku tak nemá na výpočet vliv, záleží pouze na dosaženém zisku.

„Podnikající zaměstnanci ale platí zdravotní pojištění jednorázově při odevzdání přehledu a nejsou povinni platit zálohy během roku,“ upřesňuje daňová poradkyně.